Martinská deklarace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Politika v roce 1918 za použití HotCat
typo
Řádek 17:
}}</ref> Za jediného oprávněného zástupce slovenského národa prohlásili Slovenskou národní radu, odmítli pravomoci uherské vlády a přihlásili se k samourčovacímu právu česko-slovenského národa, čím také vyjádřili podporu požadavku vytvoření společného státu. Požadovali také okamžité uzavření míru. Přijatý text byl před publikováním modifikován na návrh [[Milan Hodža|Milana Hodži]], který se pozdě večer vrátil z [[Budapešť|Budapešti]], ani on ale o vyhlášení Československa ještě nevěděl.<ref name="pacner108" /><ref>Hronský, M., Pekník, M.: ''Martinská deklarácia'', s. 278.</ref> Na základě jeho návrhu byl vypuštěn požadavek na samostatné zastoupení Slováků na mírové konferenci, aby úsilí Čechů a Slováků v zahraničí působilo jednotně a doplněn odkaz na uznáni Wilsonových zásad rakousko-uherským ministrem zahraničních věcí.<ref>Hronský, M., Pekník, M.: ''Martinská deklarácia'', s. 279.</ref>
 
Původní text deklarace s podpisy i zápis z průběhu shromáždění se ale „ztratil“ztratil.<ref>{{Citace monografie
| titul = Czechoslovakia : the state that failed
| oclc = 775278318
Řádek 25:
| jméno = Heimann,
| příjmení = Mary
}}</ref>. Tak byl výsledný text mnohými signatáři označen za pustý falzifikát, z něhož byly proti zájmu Slováků odstraněny požadavky na jejich [[národní sebeurčení]]. Dále bylo napadáno i nedostatečné zastoupení, s tím že na shromáždění převažovali zástupci z Martina, katolíkům se zase nelíbila přílišná účast evangelíků.
 
I tyto nejasnosti, ale především nejednota slovenských zastupitelů, vedly k oslabení slovenské pozice na jednáních s českými představiteli a na [[Pařížská mírová konference (1919)|mírových jednáních v Paříži]].{{Doplňte zdroj}}