Telekomunikace: Porovnání verzí

'''Telekomunikace''' (z [[Řečtina|řeckého]] ''tele'' – vzdálený a latinského ''communicare –'' sdílet) neboli '''sdělovací technika''' se zabývá předáváním informací (např. zpráv, signálusignálů, textutextů, obrázků, zvuků) nebo signálů rádiových, kabelových nebo optických, na dálku. K telekomunikaci dochází vždy tehdy, je -li ke komunikaci používáno technické zařízení. Signál[[Informace]] jejsou vždy přenášenpřenášeny přes určité [[přenosové médium]], např.v metalickýsoučasnosti kabelnejčastěji nebove pomocíformě elektromagnetického[[Elektřina|elektrického]] signálu jakopřes rádiovémetalický vlny[[Vodič (elektrotechnický výrobek)|vodič]] v kabelovém vedení, [[Optika|optickým]] signálem přes [[optické vlákno]] v kabelovém vedení (či výjimečně vzduchem), nebo světlobezdrátově prostřednictvím [[Elektromagnetické vlny|elektromagnetických vln]] v [[Rádiové spektrum|rádiovém spektru]]. TytoTato přenosovépřenosová média jsouje často dálemožné dělenyrozdělit do většího počtu komunikačních kanálů kterépomocí umožňujítechniky multiplextzv. [[multiplexování]] a přenášet tak několik informací přes jedno médium současně.

První způsoby komunikace na dálku zahrnovaly vizuální signály jako signální ohně, kouřové signály, signální vlajky a heliografy. Dalším příkladem předmoderní komunikace na velkouvětší vzdálenostvzdálenosti byly [[Akustika|akustické]] signály ve byloformě bubnování, používání hlásných trub a hlasitých píšťal. Technologie konce 19. a především pak 20. a 21. století umožnily využívat pro komunikaci na velkou vzdálenost nové vynálezy z oblasti [[Elektrotechnika|elektrotechniky]] a [[Elektromagnetismus|elektromagnetismu]], kterými bylyjsou [[telegraf]], [[telefon]], [[rozhlas]], [[televize]], [[Telekomunikační síť|telekomunikační sítě]], rádia,[[Mikrovlnný spoj|mikrovlnné přenosy]], [[Optické vlákno|optická vlákna]] a komunikační[[telekomunikační satelitydružice]].

Revoluce v bezdrátových technologiích započala v první dekádě 20. století díky vývoji v oblasti [[Rádiové vlny|rádiové]] komunikace [[Guglielmo Marconi|Guglielmem Marconim]] který za to byl oceněn [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovou cenou za fyziku]] v roce 1909, a mnoha dalšími vynálezci a vývojáři na poli elektrotechniky a elektrické telekomunikace. Těmi byli například Charles [[Wheatstoneův můstek|Wheatstone]], [[Samuel F. B. Morse|Samuel Morse]] (vynálezce [[Telegrafní klíčTelegraf|telegrafu]]), [[Alexander Graham Bell]] (vynálezce [[Telefon|telefonu]]), [[Nikola Tesla]], [[Lee de Forest]] a [[Philo Farnsworth]].

Poštovní holubi byli běžně používání různými kulturami napříč historií. Holubí pošta má kořeny vve starověké [[Persie|Persii]] a později byla používána Římany jako služba armádě. V 19. století byla holubí pošta používána [[Dánové|Dány]] na [[Sumatra|Sumatře]] a [[Jáva|Jávě]]. Ve středověku se běžně pro přenos signálu používaly signální ohně rozmístěné na vrcholcích kopců. Avšak tento systém měl značný nedostatek a to, že dokázal přenést pouze jedinou, předem smluvenou, informaci (např. "nepřátelé na obzoru").

[[Samuel F. B. Morse|Samuel Morse]] vyvinul první verzi elektronického telegrafu v roce 1837 a první i když neúspěšný pokus předvedl 2. září 1837. První [[Podmořský kabel|transatlantický telegrafní kabel]] byl úspěšně dokončenuveden do provozu 27. července 1866, a takčímž bylo poprvé umožněno komunikovat přes [[Atlantský oceán|Atlantský oceán.]].

Telefon byl patentován [[Alexander Graham Bell|Alexanderem Grahamem Bellem]] v 3. března 1876. V tomto roce přišel s vynálezem i [[Elisha Gray|Elisha Grey]], avšak první kdo dokázal popsat fungování a úspěšně otestovat funkčnost byl [[Alexander Graham Bell|Bell]]. První komerční použití telefonních služeb bylo umožněno, Bellovou firmou, [[AT&T|Bell Telephone Company]] v roce 1878 a v roce 1879 byly propojena města [[Londýn]] a [[New Haven]], čímž došlo k telefonnímu propojení [[Amerika|Ameriky]] a [[Evropa|Evropy]].

Mezi způsoby hromadné elektronické komunikace patří: