Rakousko-Uhersko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
národní důchod jednotlivých zemí Předlitavska
m faktická oprava (název jazyka)
Řádek 58:
| počet obyvatel = 51 390 223
| počet obyvatel poznámka = (v roce [[1910]])
| jazyky = [[němčina]], [[maďarština]], [[čeština]],<ref group="pozn.">Ve sčítáních lidu označována jako „čeština-moravština-slovenština“slováčtina“ ({{Vjazyce2|de|''TschechischBöhmisch-mährisch-slowakisch''}})</ref> [[srbština]]-[[chorvatština]],<ref group="pozn.">Od roku 1850 byly srbskými a chorvatskými vzdělanci oba jazyky považovány za jeden, a to s dvojím písemným zápisem ([[Cyrilice|cyrilicí]] a [[Latinka|latinkou]])</ref> [[polština]], [[slovenština]], [[ukrajinština]],<ref group="pozn.">Dobově nazývaná „rusínština“ ({{Vjazyce2|de|''Ruthenisch''}})</ref> [[rumunština]], [[slovinština]], [[italština]], [[jidiš]],<ref group="pozn.">Tento jazyk, či spíše soubor nářečí, neměl oficiální status a Židé se museli hlásit ve sčítáních lidu k některému z uznaných jazyků</ref> [[latina]] (státně-oficiální, církevní), aj.
| národnostní složení = [[Němci]], [[Maďaři]], [[Češi]], [[Poláci]], [[Ukrajinci]] ([[Rusíni]]), [[Rumuni]], [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Slováci]], [[Slovinci]], [[Italové]], [[Židé]], [[Romové]] (Cikáni), aj.
| náboženství = (údaje ze sčítání r. [[1910]])<br />64–66 % [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] ([[Státní náboženství|státní]]), 10–12% [[Východní katolické církve|východní katolické]], 8,9 % [[Protestantismus|protestantské]] (tj. [[Luteránství|luteránské]], [[Kalvinismus|kalvínské]], [[Unitářství|unitářské]]), 8,7 % [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné]], 4,4 % [[judaismus|judaistické]], 1,3 % [[sunnitský islám]]