'''Ezechiel ben Jehuda ha-Levi Landau''' ({{vjazyce|he}} '''{{Cizojazyčně|he|יחזקאל לנדא}}''', někdy též ''Jechezkel'' nebo ''Ezekiel ben Juda Landau'', [[8. říjen|8. října]] [[1713]] v, [[Opatów|Opatowě]], [[Polské království]] – [[29. duben|29. dubna]] [[1793]] v, [[Praha|Praze]], [[České království]]) byl [[posek]] [[Halacha|halachy]] – židovského práva a [[Praha|pražský]] [[vrchní rabín]]. Je také znám pod přezdívkami odvozenými z názvů jeho nejznámějších spisů: [[Responsum (judaismus)|sbírky respons]] '''Noda bi-Jehuda''' ({{Cizojazyčně|he|נודע ביהודה}} – „Jest známo v Judeji“) a souboru talmudických komentářů vydaného pod názvem ''Cijun le-nefeš Chaja'', obvykle zkracováno jako '''Celach''' ({{Cizojazyčně|he|צל״ח}}).
== Život a činnost ==
Ezechiel Landau pocházel z rabínské rodiny, mezi jeho předky patří i významný středověký učenec [[Raši]].
Navštěvoval [[Ješiva|ješivu]] (vysokou školu učení talmudu) ve [[Volodymyr-Volynskyj|Vladiměři]] a v [[Brody|Brodech]]., Vkde byl roce 1734 byl v Brodech jmenován ''[[dajan]]em'' (rabínským soudcem), a roku 1745 se stal rabínem v [[Jampil (Chmelnycká oblast)|Jampolu]]. V Jampolu se pokusil urovnat spor mezi [[Jacob Emden|Jacobem Emdenem]] a [[Jonathan Eybeschütz|Jonathanem Eybeschützem]], v tzv. „[[Amuletový spor|amuletovém sporu]]“. Tento spor „narušoval život židovské obce po mnoho let“. Jeho role v tomto sporu byla vnímána jako „velmi taktní“ a byla vysoce oceněna [[Židé v Praze|židovskou obcí v Praze]], kde byl následně roku 1755 jmenován [[rabín]]em.
V Praze založil ješivu, jedním z jejích studentů byl rabínský spisovatel [[Abraham Danzig]].
