Tribalismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta14) |
ref, dopl |
||
Řádek 7:
Kmen v [[antropologie|antropologickém]] smyslu znamená etnicky a kulturně homogenní společnost, která svůj původ odvozuje od společného, ale neznámého (velmi dávného, [[mytologie|mýtického]], případně i zvířecího) předka. Členové kmene se tedy pokládají za více méně vzdálené příbuzné, kteří mají vůči sobě určité povinnosti, například pomáhat si nebo pomstít zabitého. Žijí většinou pohromadě a podobným, tradicí osvědčeným způsobem obživy, obvykle jako sběrači a lovci, případně kopaničáři a zemědělci. Mají obvykle jednoduchou společenskou organizaci, kde o společných výpravách a podnicích rozhodují nejzkušenější členové, kteří však nemají žádnou stálou moc a autoritu si udržují především svými schopnostmi a úspěchy. Větší kmeny se mohou dělit na [[exogamie|exogamní]] [[klan]]y a rody, případně vytvářet i kmenové svazy (například u severoamerických [[Irokézové|Irokézů]]).
Nějaká forma kmenové organizace se patrně vyskytovala ve všech lidských společnostech, jak o tom svědčí podobné pojmy v různých jazycích: českému kmen odpovídá řecká ''fylé'', jejíž části se nazývaly ''genos'' a ''fratria'', nebo latinský ''tribus'' s částmi ''gens'' a ''curia''. Pojem kmene je však velmi neurčitý a proměnlivý, takže někteří antropologové (např. R. F. Murphy) ho raději vůbec neužívají. Někteří pokládají kmenové dělení za zdroj konfliktů a americký psycholog B. Skinner prohlásil tribalismus za prokletí lidstva. Naopak britský antropolog Robin Dunbar na základě etnologických i neurologických výzkumů usoudil, že člověk je schopen běžně rozlišovat něco kolem 150 různých lidí (tzv. Dunbarovo číslo) a že tedy musí své bližší okolí omezovat na skupinu, jež by odpovídala malému kmeni.<ref> Dunbar, R.I.M. (1993), ''Coevolution of neocortical size, group size and language in humans'', Behavioral and Brain Sciences 16 (4):
== Kmenové vidění společnosti ==
Pro kmenové chápání společnosti je patrně charakteristické, že lidé se pro ně dělí na dvě ostře oddělené skupiny, totiž na našince („my“) a cizí čili „oni“. Stopy tohoto rozlišení lze najít v mnoha jazycích, kde označení vlastní skupiny znamená zároveň také „lidé“ případně „skuteční lidé“. Z toho nutně neplyne, že by ostatním upírali lidství vůbec, v každém případě však je mezi našinci, navzájem vázanými solidaritou a různými povinnostmi, a cizími, kteří nijak vázáni nejsou, značný odstup a často i nepřátelství. Podle některých důkladných antropologických výzkumů (např. P. Clastres) se zdá, že kmen se snaží od svého okolí pečlivě izolovat, protože každé setkání by patrně znamenalo konflikt.
I když kmenová organizace společnosti dnes už téměř vymizela, jevy „kmenového“ dělení, oddělování i nepřátelství se stále vyskytují, zejména v situacích ohrožení a nebezpečí. Dělicí hranicí může být ovšem jazyk, ale i kultura, zvyky, náboženství, původ a mnoho jiných věcí. Násilné konflikty mezi sportovními fanoušky dokonce naznačují, že k dělení stačí pouhé symboly (vlajka a barvy klubu, pokřik a podobně). V tomto smyslu je tribalismus jistě vážným problémem pro všechny moderní společnosti, protože je rozpolcuje a způsobuje [[kognitivní zkreslení]] jejích příslušníků. Řešením může být mimo jiné rozšiřování skupinových identit – znepřátelený liberál a konzervativec například najdou společnou řeč kvůli své společné zálibě v turistice atp.<ref>{{
| příjmení = Hrnčíř
| jméno = Václav
| příjmení2 = Květina
| jméno2 = Petr
| příjmení3 = Květina
| jméno3 = Jan
| titul = Tribalismus: my versus ti druzí
| periodikum = Vesmír
| ročník = 100, 56
| číslo = 1
| datum = 4. 1. 2021
| strany = 58-59
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2021/cislo-1/tribalismus-my-versus-ti-druzi.html
| issn = 0042-4544
| datum přístupu = 2021-01-07
}}</ref>
== Nový tribalismus ==
| |||