Berní rula: Porovnání verzí

'''Berní rula''' nebo také '''berní rola''' (staročeské ''berně'' znamená [[daň]], odtud též lidové označení pro [[finanční úřad]] berní úřad neboli "berňák"„berňák“) je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku [[1654]]. Je to významný historický pramen pro historickou [[demografie|demografii]], [[topografie|topografii]] i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Obdobný katastr pro území [[Morava|Moravy]] se nazývá [[lánový rejstřík]].

Stavovský český sněm rozhodl roku 1652/31653 o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku ''(tedy [[Poddanství|poddanského]])'' v Čechách. Za tím účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4čtyř osob -– jeden zástupce za každý stav, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných, tzv. "skutečně„skutečně osedlých"osedlých“ a stanovit počet osedlých pro každou ves . "Osedlý" byl berní jednotkou rovnající se jednomu sedlákovi,[[sedlák]]ovi nebo 4čtyřem chalupníkům,[[chalupník]]ům či 8osmi [[Zahradník (hospodář)|zahradníkům]]. Na osedlé byla přepočtena i řemesla a živnosti. Tento počet je dodatečně komisí připsán ke každé vsi a shrnut pro celé panství. Podle jejich počtu byly určovány berní podíly toho kterého panství a kraje. V době do jara [[1655]] sepsaly komise podle svých instrukcí všechny české kraje, Prahu a Kladsko, s výjimkou Chebska. Výsledkem "generální„generální visitace země"země“ je berní rula, obvykle datovaná do roku [[1654]].

U každého poddaného je uváděna celková rozloha jeho polí, výměra ozimů, jařin, počty dobytka. Nejsou uvedeni podruzi ani čeleď ''(to jest poddaní bez berního -– zdanitelného majetku).''. Zachycovány jsou pusté osedlostiusedlosti, vyhořelé usedlosti a nově se usazující poddaní v letech 1652-541652–1654. Uváděna jsou řemesla, pokud byla poddanými provozována. Nestejným způsobem komise zaznamenávaly mlýny, kostely, fary, lesy, počet ovčáckých mistrů a pacholků a také bonitu půdy.

Berní rula představuje důležitý krok v procesu budování absolutistického státu, který (zatím jen nesvobodné) zdaňuje sám, a to na základě přesnějších údajů o každé usedlosti jednotlivě. Byla základem pro výběr daní až do reformy roku [[1712]], která zahrnula i svobodné, a do reformy [[Marie Terezie]] z roku [[1749]] až [[1756]], založené už na výměře a výnosu pozemků. Přesné vyměření jednotlivých pozemků [[katastr]]u na základě [[triangulace|triangulační]] sítě se uskutečnilo až v [[19.  století]].

Knihy jsou děleny dle krajů, ztracena je kniha pro Slánský kraj. Knihy jsou veřejnosti nepřístupné, avšak většina z nich byla již vydána tiskem. Generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly vydalo nakladatelství Libri v roce 2003.

Po zavedení berní ruly do praxe se projevily nedostatky -– podhorské kraje byly, vzhledem k menším výnosům na osedlého tj. berní jednotku, znevýhodněny. U těchto panství, kde došlo ke stížnostem, se provedla revisitace, která nahradila berní rulu. Vzniká tak vlastně nový, leč neúplný katastr a to postupně v letech 1667 - 16821667–1682. Obsah je shodný s berní rulou, navíc je zde kolonka s uvedením hospodáře z doby předešlého katastru tj. berní ruly. Například pro kraj prácheňský byla berní rula vydána ve dvou knihách, zatímco revisitace již jen v  jedné. Byla tak provedena opravdu zhruba na polovině ze všech panství v kraji.

Knihy jsou děleny dle krajů. Uloženy jsou v [[Národní archiv|národním archivu]] v Praze. Berní rula doplněná revisitací platila jako podklad pro vyměřování berně  ''(i po Kinského katastrální reformě 1682 - 831682–1683)'' až do roku [[1748]]. Nedostatky berní ruly byly s odstupem času stále hmatatelnější, proto bylo rozhodnuto pořídit katastr nový, viz [[Tereziánský katastr]].