Blanenské tunely: Porovnání verzí

V původní podobě z roku 1849 měl tunel délku 80 &nbsp;m a ve směru od Brna byl osazen reprezentativním [[empír]]ovým portálem z hladce otesaných bílých lomových kvádrů. Poslední větší opravy tunelu proběhly v roce 1947, v pozdějších letech již musela být kamenná klenba vyztužena ocelovými prstenci, které ještě více omezovaly již tak malý průjezdný průřez. Stal se posledním z Blanenských tunelů, který nebyl ve 20. &nbsp;století upraven, neboť bylo diskutováno jeho odstranění a nahrazení zářezem nebo zachování s přeložením jedné traťové koleje. K těmto návrhům však nedošlo, tunel byl jako samostatná stavba zahrnut do projektu modernizace trati na tranzitní železniční koridor. V průběhu roku 1996 byl za úplného přerušení provozu rozšířen a přestavěn do současné podoby, klenba byla provedena ze stříkaného betonu, portály z litého betonu,<ref name="SPZ" /> byl mírně prodloužen na délku 87,80 &nbsp;m (kilometrická poloha 161,913 – 162913–162,001).<ref name="Historie">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sekera | jméno = Pavel | titul = Historie železničních tratí ČR | url = http://historie-trati.wz.cz | datum přístupu = 2013-02-02 | vydavatel = Historie-trati.wz.cz}}</ref><ref name="Stec">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Stečínský | jméno = Bohuslav | titul = Železniční tunely v České republice: Železniční tunely ve správě ČD - celkový přehled k 30. 1. 2002 | url = http://www.tunely.cz/tunely/zajimavosti/zaj1/zeltun02.htm | datum přístupu = 2013-02-02 | vydavatel = Tunely.cz}}</ref> Cena přestavby dosáhla částky přibližně 50 &nbsp;milionů korun.<ref name="SPZ" /> Zajímavostí je, že nadloží skalnatého výběžku kryje betonovou tunelovou rouru pouze zčásti.