Aberace (astronomie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 2:
Jako '''aberace světla''' (též '''roční aberace''' nebo '''hvězdná aberace''') se označuje odchýlení [[světelný paprsek|světelného paprsku]] přicházejícího od pozorovaného [[těleso|tělesa]] k [[pozorovatel]]i, které je způsobené konečnou [[rychlost světla|rychlostí světla]], [[pohyb]]em pozorovaného tělesa a pohybem pozorovatele.
Aberace byla objevena v 17. století, když se astronomové zabývali zjišťováním paralax hvězd, aby potvrdili [[heliocentrismus|heliocentrické]] uspořádání sluneční soustavy. Klasické vysvětlení aberace přinesl již roku 1727 [[James Bradley]], to však odporovalo tehdejším teoriím o povaze světla. Aberace byla následně vysvětlována jako efekt [[Éter_(fyzika)|éteru]], avšak když koncem 19. století [[Michelsonův–Morleyův_experiment|Michelsonův–Morleyův experiment]] existence éteru nepotvrdil, otevřelo se nové pole bádání vedoucí ke [[Speciální_teorie_relativity|speciální teorii relativity]].
Tento jev lze pozorovat při ročním pohybu [[Země]] kolem [[Slunce]]. Při pohybu dochází v důsledku aberace ke změně [[úhel|úhlu]], pod nímž se vůči Zemi pohybují [[světelný paprsek|paprsky světla]] jednotlivých [[hvězda|hvězd]]. Pohyb Země kolem Slunce tedy způsobuje zdánlivý pohyb hvězd vzhledem k pozorovateli. [[poloha|Polohy]] hvězd na nebeské sféře opisují v průběhu [[rok]]u [[elipsa|elipsy]], jejichž velká poloosa nezávisí na vzdálenosti hvězdy. Tím se aberace liší od [[paralaxa|paralaxy]].
| |||