Mnichovská dohoda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
První zmínka o Benešovi, přidán odkaz a celé jméno. Požadavek na zdroj. |
Nezaměstnanost + vliv na společenské klima |
||
Řádek 26:
| isbn = 978-80-7243-597-5
| poznámka = Dále jen PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''
}}</ref> Nedobrá hospodářská situace v regionu, prudký růst
Od roku [[1933]], kdy se [[nacismus|nacisté]] chopili moci v [[Německo|Německu]], bylo [[Československo]] ve vážném nebezpečí stran německé expanze, která měla své motivy politické ([[revizionismus]]), ideologické (nároky na bývalá území [[Svatá říše římská|německé říše]] a [[Drang nach Osten|expanze na východ]]), strategické (průmyslový potenciál [[České země|českých zemí]] a jejich poloha). Tomuto nebezpečí se Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní armády a [[Československé opevnění|pohraničních opevnění]], tak i posilováním spojeneckých svazků nově i se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].
Řádek 316:
Odstoupením pohraničních území Německu, Polsku a Maďarsku byla pozice Československé republiky značně oslabena.<ref name="Hitler149">Peter Neville:Hitler a appeasement, kapitola Mnichov, strana 149</ref> Země ztratila podstatnou část svého území, což znamenalo přetrhání dlouholetých vazeb, hlavně v ekonomice a dopravě. Musela být přeorganizována železniční síť, neboť některé do té doby hlavní železniční trati (přes [[Česká Třebová|Českou Třebovou]], [[Český Těšín]], či [[Košice]]) se nyní staly [[peážní trať|peážními]], tedy vedenými přes cizí území. Byly vypracovány projekty nových tratí<ref>[http://www.zeleznicne.info/view.php?nazevclanku=zeleznicna-spojka-tomasovce-%E2%80%93-velka-ves-tomasovska-spojka&cisloclanku=2009060020 Článek na zeleznicne.info (slovensky)]</ref> a stejně byl upraven i projekt první československé dálnice. Páteřní spoje nyní procházely přes Havlíčkův Brod, Vsetín, či Martin. Spojení s Podkarpatskou Rusí, které bylo vybudováno po vzniku republiky, bylo nyní na území Maďarska a bylo jej nutné opět vystavět.
Oblasti, které získalo hlavně Německo, byly průmyslově poměrně dobře rozvinuté<ref name="Hitler144">Peter Neville:Hitler a appeasement, kapitola Mnichov, strana 144</ref> a provázané se zbytkem Československé republiky, neboť se jednalo o souvislé území v podstatě již od začátků zprůmyslnění tehdejšího Rakouska. Hospodářská krize zasáhla právě tyto oblasti ale silněji než české vnitrozemí, neboť již na počátku 30. let se české pohraničí ekonomicky orientovalo na Německo, které bylo poměrně blízko. Ekonomický potenciál těchto oblastí mohla Třetí říše velmi snadno využít. Hůře na tom bylo Maďarsko, které získalo hlavně území zemědělského charakteru. Počet [[nezaměstnanost|nezaměstnaných]] se do konce roku zdvojnásobil, ze 70 na 140 tisíc.<ref name="pacner173" />
4. března 1939 donutili Němci [[Národní banka Československá|Národní banku Československou]], aby převedla 14,5 tuny [[zlato|zlata]] ze státních zlatých rezerv na německou centrální banku ([[Reichsbank]]).<ref>https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/prurezova_temata_menova_politika/2_ceskoslovenske_zlato.html - Československé zlato</ref>
Řádek 322:
=== Obranyschopnost ===
Poté, co [[Československo]] ztratilo své [[Československé opevnění|pohraniční opevnění]], které podle Mnichovské dohody muselo vojsko do 10 dnů opustit bez toho, že by pevnosti poškodilo, nebylo pro německou armádu těžké zbytek státu obsadit. K tomu došlo [[15. březen|15. března]] 1939, o den později byl [[Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava|zřízen]] [[Protektorát Čechy a Morava]]. [[Slovensko]] již [[14. března]] vyhlásilo [[Slovenská republika (1939–1945)|samostatnost]].
=== Společenské klima ===
Po přijetí Mnichovské dohody propuklo v národě zoufalství. Začala se rozmáhat nenávist vůči cizincům, Židům a demokratům. Morálka lidí se hroutila.<ref name="pacner173" />
== Možnosti vojenské obrany ==
| |||