Wikipedie

Mnichovská dohoda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Německá inspekce československého opevnění
Reorganizace a doplnění sekce Možnosti obrany
Řádek 316:
{{Podrobně|Diskuse o Mnichovské dohodě}}
[[Soubor:Wojska pancerne podczas defilady widoczny czołg lekki 7 TP. Z lewej mężczyzna z ręczną kamerą filmową.jpg|náhled|[[Polsko]] na základě ultimáta anektovalo východní část [[Těšínsko|Těšínska]]]]
PřípadnéPodle některých historiků by československé odmítnutí dohody a vojenskánásledná akce byválka znamenala porušení mezinárodních dohod a na Československo by bylo nahlíženo jako na původce války.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1440926-ceskoslovensko-se-v-roce-1938-branit-nemohlo-tvrdi-historici</ref><ref>http://blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=21087</ref>
 
[[Československo]] dokázalo během pěti dnů shromáždit 1&nbsp;128&nbsp;000 vojáků a bylo připraveno se bránit.<ref name="mobilizace">[http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/mobilizace/4.htm Článek o předválečné mobilizaci na stránkách armada.vojenstvi.cz]</ref> NěmeckoMobilizačního alerozkazu poneuposlechlo připojenízhruba Rakouska126 ktisíc „Třetímužů, Říši“z vtoho březnu100 [[1938]]tisíc obklopovaloNěmců.<ref>{{Citace Československomonografie ze| severu,autor západu= ikolektiv jihu.autorů Dle| teoriítitul některých= historikůVojenské bydějiny bylČeskoslovenska útok| zevydavatel všech= stranNaše navojsko západní| polovinumísto státu= nejspíšePraha zdrcující,| cožrok byl= také1987 jeden| zstrany argumentů,= které512}}</ref> padlyPolovina přičeskoslovenských jednáníNěmců otak mobilizačního rozkazu dohoděuposlechla.<ref name="Hitler137valka">Peter Neville[http:Hitler a appeasement, kapitola Mnichov, strana 137</ref>/www.valka.cz/clanek_10654.html ArmádaČlánek byo semožnostech muselaobrany pokusitČeskoslovenska stáhnoutv nazáří Moravu, odkud by mohl být veden odpor maximálně po dobu několika týdnů.1938]</ref>{{Citace monografieJednotky, |kde autor[[Němci]] =sloužili, kolektivnebyly autorůvětšinou |dislokovány titulv =kritických Pevnostioblastech a opevněnínebo v Čechách,první nalinii Moravě(obvykle atýlové vejednotky Slezskua |zásobování). vydavatelPřekvapivě =loajální Librise | místo = Prahaukázali [[Maďaři|maďarští]] rok = 2002a [[Rusíni|rusínští]] strany = 270}}</ref>odvedenci.
 
Německo ale po připojení Rakouska k „Třetí Říši“ v březnu [[1938]] obklopovalo Československo ze severu, západu i jihu. Dle teorií některých historiků by byl útok ze všech stran na západní polovinu státu nejspíše zdrcující, což byl také jeden z argumentů, které padly při jednání o dohodě.<ref name="Hitler137">Peter Neville:Hitler a appeasement, kapitola Mnichov, strana 137</ref> Armáda by se musela pokusit stáhnout na Moravu, odkud by mohl být veden odpor maximálně po dobu několika týdnů.<ref>{{Citace monografie | autor = kolektiv autorů | titul = Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 270}}</ref>
Mobilizačního rozkazu neuposlechlo zhruba 126 tisíc mužů, z toho 100 tisíc Němců.<ref>{{Citace monografie | autor = kolektiv autorů | titul = Vojenské dějiny Československa | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1987 | strany = 512}}</ref> Polovina československých Němců tak mobilizačního rozkazu uposlechla.<ref name="valka">[http://www.valka.cz/clanek_10654.html Článek o možnostech obrany Československa v září 1938]</ref> Jednotky, kde [[Němci]] sloužili, nebyly většinou dislokovány v kritických oblastech nebo v první linii (obvykle týlové jednotky a zásobování). Překvapivě loajální se ukázali [[Maďaři|maďarští]] a [[Rusíni|rusínští]] odvedenci.
 
Dle historika Jana Tesaře by i přes očekávanou odvahu a bojovou rozhodnost [[Československá armáda|Československé armády]] nemohla vojska společného státu dlouhodobě odolávat mnohem silnějšímu nepříteli. Nemohla okamžitě počítat s žádnou pomocí od SSSR, naopak musela počítat s tím, že [[Maďarsko]] a [[Polsko]] využijí jejího oslabení u svých hranic a pokusí se přiživit na německé kořisti. Diskuse o možnosti obrany budou pravděpodobně stále přetrvávat.<ref>Jan Tesař ''Mnichovský komplex : jeho příčiny a důsledky''. Praha : Prostor, 2000. 255 s. {{ISBN|80-7260-035-4}}</ref>
 
Němečtí generálové, kteří se seznámili se systémem československého opevnění, ho považovali za hrozivý, a byli rádi, že ho nemuseli dobývat. Při pokusné střelbě se ukázalo, že německá děla neměla proti československým bunkrům zamýšlenou účinnost.<ref name="pacner173" />
 
Poté, co [[Československo]] ztratilo své pohraniční opevnění, které podle Mnichovské dohody muselo vojsko do 10 dnů opustit bez toho, že by pevnosti poškodilo, nebylo pro německou armádu těžké zbytek státu obsadit. K tomu došlo [[15. březen|15. března]] 1939, o den později byl [[Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava|zřízen]] [[Protektorát Čechy a Morava]]. [[Slovensko]] již [[14. března]] vyhlásilo [[Slovenská republika (1939–1945)|samostatnost]].
 
=== Ekonomika a doprava ===
 
 
Odstoupením pohraničních území Německu, Polsku a Maďarsku byla pozice Československé republiky značně oslabena.<ref name="Hitler149">Peter Neville:Hitler a appeasement, kapitola Mnichov, strana 149</ref> Země ztratila podstatnou část svého území, což znamenalo přetrhání dlouholetých vazeb, hlavně v ekonomice a dopravě. Musela být přeorganizována železniční síť, neboť některé do té doby hlavní železniční trati (přes [[Česká Třebová|Českou Třebovou]], [[Český Těšín]], či [[Košice]]) se nyní staly [[peážní trať|peážními]], tedy vedenými přes cizí území. Byly vypracovány projekty nových tratí<ref>[http://www.zeleznicne.info/view.php?nazevclanku=zeleznicna-spojka-tomasovce-%E2%80%93-velka-ves-tomasovska-spojka&cisloclanku=2009060020 Článek na zeleznicne.info (slovensky)]</ref> a stejně byl upraven i projekt první československé dálnice. Páteřní spoje nyní procházely přes Havlíčkův Brod, Vsetín, či Martin. Spojení s Podkarpatskou Rusí, které bylo vybudováno po vzniku republiky, bylo nyní na území Maďarska a bylo jej nutné opět vystavět.
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Mnichovská_dohoda“