SK Slavia Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -nevhodný text z automaticky vygenerované reference; kosmetické úpravy |
Konec podpory od IPS |
||
Řádek 238:
=== Po roce 1989 ===
[[Soubor:Vladimír Šmicer 2012.JPG|150px|náhled|[[Vladimír Šmicer]].]]
V listopadu 1989 se hráči Slavie rozhodli podpořit [[Sametová revoluce|Sametovou revoluci]] [[stávka|stávkou]] – odmítli nastoupit k utkání s [[FC Union Cheb|Chebem]] (hráči Chebu se na místě ke stávce připojili).<ref name="vecna179">HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 179–181.</ref> Po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] se Slavia přejmenovala z TJ Slavia zpět na SK Slavia. Vlastníkem klubu se stal [[Odbor přátel Slavie]], který nemohl dlouhodobě a kvalitně ufinancovat jeho chod, proto se rozhodl klub prodat a nechat si v něm podstatnou vlastnickou část. Díky tomu se v 90. letech plnohodnotně vrátila na výsluní československého a později českého fotbalu. Pomohly jí k tomu zejména finance od česko-amerického podnikatele [[Boris Korbel|Borise Korbela]] (celkem asi 180 milionů korun).<ref name="vecna181">HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 181–182.</ref> Korbel přišel s úmyslem vybudovat v Československu silný fotbalový klub, který by konkuroval evropským velkoklubům. Poté, co v roce 1991 jeho nabídku odmítlo vedení [[AC Sparta Praha|Sparty]], obrátil se na Slavii, a jeho návrh byl přijat.<ref name="vecna181" /> Krátce poté skončila dlouhodobá spolupráce Slavie s podnikem IPS.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rogner | jméno = Šimon | titul = 120 let nejstaršího klubu: Se Slavií jsem se budil i usínal, vzpomíná bývalý prezident klubu Tvrdý | url = https://hc-slavia.cz/clanek.asp?id=120-let-nejstarsiho-klubu-Se-Slavii-jsem-se-budil-i-usinal-vzpomina-byvaly-prezident-klubu-Tvrdy-11843 | datum vydání = 2020-12-28 | datum přístupu = 2020-12-31 | vydavatel = HC Slavia Praha }}</ref> Díky V samostatné české lize nedosáhla Slavia na nejvyšší příčku ani v sezóně 1993/94, ani o sezónu později, třebaže po podzimu vedla ligu o sedm bodů. Také v evropských pohárech se nepodařilo přejít přes první kolo. Zlom přišel až v památné sezóně 1995/96, kdy Slavia pod vedením trenéra [[František Cipro|Františka Cipra]] získala po 49 letech mistrovský titul a došla až do semifinále [[Pohár UEFA 1995/96|Poháru UEFA]]). Hráči Slavie ([[Jan Suchopárek]], [[Radek Bejbl]], [[Karel Poborský]], [[Vladimír Šmicer]]) také tvořili jádro České reprezentace na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|Euru 96]]. Po této úspěšné sezóně však byli tito hráči rozprodáni, Slavia prohrála v kvalifikaci [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] celkově 0:6 a brzy se rozloučila i s pohárem UEFA. Mistrovský titul se obhájit nepodařilo, ale Slavia alespoň vyhrála domácí pohár. Nepodařilo se také – i přes mnohá ujišťování ze strany vedení Slavie – zahájit výstavbu nového stadionu místo nevyhovujícího areálu v Edenu.<ref>HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 187–194.</ref>
|