SK Slavia Praha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -nevhodný text z automaticky vygenerované reference; kosmetické úpravy
Konec podpory od IPS
Řádek 238:
=== Po roce 1989 ===
[[Soubor:Vladimír Šmicer 2012.JPG|150px|náhled|[[Vladimír Šmicer]].]]
V listopadu 1989 se hráči Slavie rozhodli podpořit [[Sametová revoluce|Sametovou revoluci]] [[stávka|stávkou]] – odmítli nastoupit k utkání s [[FC Union Cheb|Chebem]] (hráči Chebu se na místě ke stávce připojili).<ref name="vecna179">HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 179–181.</ref> Po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] se Slavia přejmenovala z TJ Slavia zpět na SK Slavia. Vlastníkem klubu se stal [[Odbor přátel Slavie]], který nemohl dlouhodobě a kvalitně ufinancovat jeho chod, proto se rozhodl klub prodat a nechat si v něm podstatnou vlastnickou část. Díky tomu se v 90. letech plnohodnotně vrátila na výsluní československého a později českého fotbalu. Pomohly jí k tomu zejména finance od česko-amerického podnikatele [[Boris Korbel|Borise Korbela]] (celkem asi 180 milionů korun).<ref name="vecna181">HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 181–182.</ref> Korbel přišel s úmyslem vybudovat v Československu silný fotbalový klub, který by konkuroval evropským velkoklubům. Poté, co v roce 1991 jeho nabídku odmítlo vedení [[AC Sparta Praha|Sparty]], obrátil se na Slavii, a jeho návrh byl přijat.<ref name="vecna181" /> Krátce poté skončila dlouhodobá spolupráce Slavie s podnikem IPS.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rogner
| jméno = Šimon
| titul = 120 let nejstaršího klubu: Se Slavií jsem se budil i usínal, vzpomíná bývalý prezident klubu Tvrdý
| url = https://hc-slavia.cz/clanek.asp?id=120-let-nejstarsiho-klubu-Se-Slavii-jsem-se-budil-i-usinal-vzpomina-byvaly-prezident-klubu-Tvrdy-11843
| datum vydání = 2020-12-28
| datum přístupu = 2020-12-31
| vydavatel = HC Slavia Praha
}}</ref> Díky jehoKorbelovým penězům se podařilo Slavii poskládat silný kádr; klub tehdy posílil mimo jiné sparťanský dorostenec [[Patrik Berger]], ostravský záložník [[Radim Nečas (1969)|Radim Nečas]], za kterého Slavia zaplatila na tehdejší dobu neuvěřitelných 24 milionů korun,<ref name="vecna183">HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 183–185.</ref> vítěz Ligy mistrů [[Dragiša Binić|Dragiša Binič]], a [[Olympijské hry|olympijský]] vítěz [[Vladimir Tatarčuk|Vladimír Tatarčuk]]. Do kádru dospělých se prosadil mladý útočník [[Pavel Kuka]].<ref>HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 185–187.</ref> [[1. československá fotbalová liga 1991/92|Sezónu 1991/92]] dokončila Slavia na čtvrtém místě, a po sedmi letech se tak kvalifikovala do evropských pohárů. V pohárové Evropě se však neprosadila, ani se v tomto období nepodařilo získat mistrovský titul. Na konci [[1. československá fotbalová liga 1992/93|sezóny 1992/93]] se Korbel vzdal funkce v klubu a přestal klub finančně podporovat.<ref name="vecna183" /> V roce 1994 proběhlo navýšení vlastního kapitálu, při kterém získali čtvrtinové podíly v klubu investiční společnost [[PPF (společnost)|PPF]] a podnikatel [[Milan Vinkler]] prostřednictvím společnosti [[WIKA]].<ref name="slaviasro">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 41193326, SK Slavia Praha-fotbal, spol. s r.o.</ref> Vinkler se stal na několik týdnů jednatelem klubu, po vzetí do vazby ho ve funkci nahradil [[Vladimír Leška]].<ref name="slaviasro" /><ref>''Skutečná minulost Tareka Assafa Bechary'', [[Reportéři ČT]], [[Česká televize]], 16. srpna 2004.</ref> Vinklerův podíl odkoupila společnost DR.AG., kterou vlastnili [[Petr Kellner]], Karel Czaban, Jan Jiskra, Petr Krejčí, Ladislav Bartoníček a PPF.<ref name="slaviasro" /><ref name="drag">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48583961, DR.AG.,spol. s r.o.</ref> PPF následně podíly těchto podnikatelů vykoupila a stala se vlastníkem 50% podílu ve Slavii.<ref name="drag" />
 
V samostatné české lize nedosáhla Slavia na nejvyšší příčku ani v sezóně 1993/94, ani o sezónu později, třebaže po podzimu vedla ligu o sedm bodů. Také v evropských pohárech se nepodařilo přejít přes první kolo. Zlom přišel až v památné sezóně 1995/96, kdy Slavia pod vedením trenéra [[František Cipro|Františka Cipra]] získala po 49 letech mistrovský titul a došla až do semifinále [[Pohár UEFA 1995/96|Poháru UEFA]]). Hráči Slavie ([[Jan Suchopárek]], [[Radek Bejbl]], [[Karel Poborský]], [[Vladimír Šmicer]]) také tvořili jádro České reprezentace na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|Euru 96]]. Po této úspěšné sezóně však byli tito hráči rozprodáni, Slavia prohrála v kvalifikaci [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] celkově 0:6 a brzy se rozloučila i s pohárem UEFA. Mistrovský titul se obhájit nepodařilo, ale Slavia alespoň vyhrála domácí pohár. Nepodařilo se také – i přes mnohá ujišťování ze strany vedení Slavie – zahájit výstavbu nového stadionu místo nevyhovujícího areálu v Edenu.<ref>HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: ''Věčná Slavia''. S. 187–194.</ref>