Wikipedie

Ústava České republiky: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m wl
m typo
Řádek 381:
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl25
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref>
}}</ref> Ve vztahu k&nbsp;mandátu Ústava dále upravuje jeho výkon v&nbsp;'''článku&nbsp;26'''.<ref>{{Citace právního předpisu▼
 
▲}}</ref> Ve vztahu k&nbsp;mandátu Ústava dále upravuje jeho výkon v&nbsp;'''článku&nbsp;26'''.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Ústavní zákon
| číslo = 1/1993 Sb.
Řádek 672 ⟶ 674:
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl85
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref> Soudci Ústavního soudu mají z&nbsp;dikce '''článku&nbsp;86''', který byl do Ústavy vložen až při schvalování 16.&nbsp;prosince 1992, imunitu prakticky obdobnou jako členové Parlamentu.<ref>Šimíček (2010). s. 1056.</ref>

Jednotlivé kompetence Ústavního soudu jsou uvedeny v&nbsp;'''článku&nbsp;87''', ovšem nejedná se o&nbsp;výčet veškeré působnosti Ústavního soudu.<ref>Šimíček (2010). s. 1065 a 1068.</ref> Pravidla řízení před Ústavním soudem jsou vymezena v&nbsp;'''článku&nbsp;88''', jenž vytváří v&nbsp;prvním odstavci odkaz na zákon, jenž má stanovit, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o&nbsp;řízení před Ústavním soudem. Z&nbsp;dikce článku&nbsp;88 odst.&nbsp;2 jsou soudci Ústavního soudu při svém rozhodování vázáni pouze [[ústavní pořádek České republiky|ústavním pořádkem]] a zákonem dle prvního odstavce tohoto článku&nbsp;– jedná se především o&nbsp;zákon o&nbsp;Ústavním soudu č.&nbsp;182/1993&nbsp;Sb.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Ústavní zákon
| číslo = 1/1993 Sb.
Řádek 679 ⟶ 683:
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl88
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref><ref>Sládeček (2007). s. 726.</ref>
}}</ref><ref>Sládeček (2007). s. 726.</ref> Sporná se jeví otázka, zda může Ústavní soud přezkoumat ústavní zákon. Zatímco Filip a [[Karel Klíma|Klíma]] stojí na stanovisku, že Ústavní soud může takový ústavní zákon přezkoumat jako každý jiný, jiní autoři&nbsp;– například [[Václav Pavlíček|Pavlíček]]&nbsp;– razí názor, že Ústavní soud ústavní zákon přezkoumat či ani částečně zrušit nemůže a nemůže se od něj ani odchýlit.<ref>Šimíček (2010). s. 1212.</ref> Samotný Ústavní soud otázku vyřešil v roce 2009, kdy zrušil [[ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny]]. Vykonatelnost rozhodnutí{{#tag:ref|Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky jsou pro informaci o&nbsp;rozhodovací činnosti Ústavního soudu publikována v&nbsp;elektronické podobě na internetové stránce [http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx NALUS].|group="P"}} Ústavního soudu je upravena v&nbsp;'''článku&nbsp;89''' odst.&nbsp;1 Ústavy, druhý odstavec pak upravuje závaznost rozhodnutí Ústavního soudu. K&nbsp;závaznosti se objevují protichůdná stanoviska, a to, že jsou závazná všechna rozhodnutí Ústavního soudu včetně nosných důvodů, anebo že s&nbsp;výjimkou výroků nálezů, kterými se zrušují právní předpisy či jejich ustanovení, nejsou rozhodnutí Ústavního soudu obecně závazná.<ref>Sládeček (2007). s. 733–735.</ref> Zvláštní úprava pro případ preventivní kontroly mezinárodních smluv je upraven ve třetím odstavci.<ref>Šimíček (2010). s. 1239.</ref>▼
 
▲}}</ref><ref>Sládeček (2007). s. 726.</ref> Sporná se jeví otázka, zda může Ústavní soud přezkoumat ústavní zákon. Zatímco Filip a [[Karel Klíma|Klíma]] stojí na stanovisku, že Ústavní soud může takový ústavní zákon přezkoumat jako každý jiný, jiní autoři&nbsp;– například [[Václav Pavlíček|Pavlíček]]&nbsp;– razí názor, že Ústavní soud ústavní zákon přezkoumat či ani částečně zrušit nemůže a nemůže se od něj ani odchýlit.<ref>Šimíček (2010). s. 1212.</ref> Samotný Ústavní soud otázku vyřešil v roce 2009, kdy zrušil [[ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny]]. Vykonatelnost rozhodnutí{{#tag:ref|Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky jsou pro informaci o&nbsp;rozhodovací činnosti Ústavního soudu publikována v&nbsp;elektronické podobě na internetové stránce [http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx NALUS].|group="P"}} Ústavního soudu je upravena v&nbsp;'''článku&nbsp;89''' odst.&nbsp;1 Ústavy, druhý odstavec pak upravuje závaznost rozhodnutí Ústavního soudu. K&nbsp;závaznosti se objevují protichůdná stanoviska, a to, že jsou závazná všechna rozhodnutí Ústavního soudu včetně nosných důvodů, anebo že s&nbsp;výjimkou výroků nálezů, kterými se zrušují právní předpisy či jejich ustanovení, nejsou rozhodnutí Ústavního soudu obecně závazná.<ref>Sládeček (2007). s. 733–735.</ref> Zvláštní úprava pro případ preventivní kontroly mezinárodních smluv je upraven ve třetím odstavci.<ref>Šimíček (2010). s. 1239.</ref>
 
==== Soudy ====
Řádek 807 ⟶ 813:
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl106
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref> Ačkoliv bylo připraveno několik návrhů k&nbsp;otázce Prozatímního Senátu, ten nikdy nevznikl a až do ustavení „řádného“ Senátu vykonávala Ústavou vymezené funkce horní komory Poslanecká sněmovna.<ref>Sládeček (2007). s. 887.</ref> Existovaly však i&nbsp;návrhy obsadit horní komoru českého Parlamentu českými poslanci Federálního shromáždění.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kalvoda | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Kalvoda| titul = K okolnostem přípravy Ústavy ČR a třem příběhům jejího života | příjmení sestavitele = Kysela | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Kysela (právník) | sborník = Deset let Ústavy České republiky: východiska, stav, perspektivy | vydavatel = Eurolex Bohemia | místo = Praha | rok vydání = 2003 | isbn = 80-86432-45-9 | strany = 56 | poznámka = <!-- [dále jen Kalvoda (2003)] -->}}</ref> [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|První volby do Senátu]] se konaly v&nbsp;listopadu 1996.<ref>Šimíček (2010). s. 1458.</ref> '''Článek&nbsp;107''' upravuje otázku prvních voleb do Senátu, neboť s&nbsp;ohledem na obměnu jeho části každé dva roky bylo nutné vytvořit odkaz na zákon, jenž stanoví, jakým způsobem se určí, kteří senátoři budou po prvních volbách vykonávat mandát dvouleté, kteří čtyřleté a kteří šestileté volební období.<ref>Šimíček (2010). s. 1461.</ref> Zasedání Senátu svolal prezident na 9.&nbsp;prosince 1996. Vzhledem k&nbsp;ústavní konstrukci Senátu jako nerozpustitelného a kontinuálního orgánu a vzhledem k&nbsp;tomu, že jsou zasedání obou komor stálá, jednalo se zároveň o&nbsp;zahájení jediné a poslední.<ref>Šimíček (2010). s. 1462.</ref>

Zachování kontinuity vlády vzešlé z&nbsp;voleb v&nbsp;roce 1992 upravuje '''článek&nbsp;108'''.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Ústavní zákon
| číslo = 1/1993 Sb.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ústava_České_republiky“