Petr Zenkl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Petr_Zenkl_-_barva.jpg (na Commons smazal User:Pi.1415926535, důvod: per c:Commons:Deletion requests/File:Petr Zenkl - barva.jpg) |
Schůzka odpůrců kapitulace |
||
Řádek 70:
=== Německá okupace a koncentrační tábor ===
[[File:Petr Zenkl Dachau Arolsen Archives.jpg|thumb|Registrační karta Petra Zenkla jako vězně v koncentračním táboře Dachau]]
Během Mnichovské krize byl Petr Zenkl odpůrcem kapitulace. Krátce po podpisu Mnichovské dohody ve svém bytě hostil schůzku významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i [[státní převrat|vojenský převrat]], k žádnému rozhodnutí ale nedošlo.<ref name="pacner173">{{Citace monografie
Pro Petra Zenkla přišlo [[gestapo]] v rámci [[Akce Albrecht I.|akce Albrecht der Erste]] do bytu hned v první den [[Druhá světová válka|druhé světové války]] – [[Akce Albrecht I.|1. září 1939]], ale nezastihlo jej doma. Našlo jej však v kanceláři [[Ústřední sociální pojišťovna|Ústřední sociální pojišťovny]], kde mu dva agenti gestapa řekli, aby se s nimi šel projít – například na [[Věznice Pankrác|Pankrác]] – s tím, že domů (ženě) telefonovat nemusí, neboť se mu dostane zvláštní ochrany. Na Pankráci byl pak Zenkl zařazen do transportu do [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]], společně se svými známými [[Ferdinand Peroutka|Peroutkou]], [[Zdeněk Chytil|Chytilem]], [[Lev Sychrava|Sychravou]], autorem pamětí ''Záznamy z Buchenwaldu'' (Praha, 1945), a dalšími. Po třech týdnech v Dachau byli přestěhováni do [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]].▼
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 173-178
| isbn = 978-80-7243-597-5
▲
Vnitřní správu tábora v Buchenwaldu strhli na sebe komunističtí vězni, kteří byli proti Zenklovi zaujati pro jeho protikomunistické postoje z doby předválečné. Když se díky postupu [[Armáda Spojených států amerických|americké armády]] přiblížilo osvobození tábora, dostal velitel koncentráku strach, aby mezi vězni nevypuklo povstání, a proto se rozhodl popravit pro výstrahu několik desítek vybraných vězňů. Dne 5. dubna 1945 vyzvaly táborové ampliony 46 vězňů různých národností, aby se (neprodleně) dostavili do politické sekce tábora. Mezi předvolanými byl jako jediný Čech – Petr Zenkl. Vězňové nechtěli předvolané vydat, pokud se předvolaní sami postarají o svůj úkryt v táboře. Komunističtí táboroví funkcionáři ukryli své oblíbence v kuchyních, skladištích či v nemocnici, avšak Zenkla ukrýt odmítli – snad proto, že situaci pochopili jako možná poslední příležitost, jak se skalního demokrata Zenkla zbavit.{{Doplňte zdroj}} Zenkl však našel pomoc u vězňů označených zeleným trojúhelníkem – u zločinců mnohokrát trestaných za opravdu kriminální delikty. Znali Zenkla z tábora jako člověka, který byl pověřen táborovou samosprávou, aby kontroloval čistotu jejich těl s ohledem na odvrácení rizika tyfové epidemie, a protože se k nim choval laskavě, oplatili mu to poskytnutím azylu pod podlahou svého bloku. Další dny strávil Zenkl v tyfovém baráku, kam se bál každý vkročit, a pak střídavě v kanalizační rouře a ve psí boudě.{{Doplňte zdroj}}
| |||
