Emanuel Moravec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Otapka (diskuse | příspěvky)
Detaily o činnosti těsně po Mnichovu
Řádek 45:
 
== Mnichovská dohoda ==
Ve třicátých letech Emanuel Moravec otevřeně podporoval politiku tzv. hradní skupiny, do níž patřili demokraticky orientovaní politici kolem [[Tomáš Masaryk|Masaryka]] a [[Edvard Beneš|Beneše]]. Na pohřbu T. G. Masaryka (1937), kterého celý život uznával jako velkou autoritu, vedl Prahou vojenský průvod a stál u jeho rakve čestnou stráž.<ref name="jméno" /> V době Mnichovské krize v roce 1938 patřil Emanuel Moravec k nejrozhodnějším odpůrcům československé kapitulace a přistoupení na [[Mnichovská dohoda|mnichovský diktát]]. Na svých přednáškách a ve svých článcích vyzýval k ozbrojenému odporu proti Německu. V září [[1938]] byl Moravec v rámci mobilizace přidělen k zemskému vojenskému velitelství do Košic, ale nakonec se ocitl ve Znojmě. Stal se členem [[Výbor na obranu republiky|Výboru na obranu republiky]], a jako zástupce tohoto výborukterý se setkalstavěl sproti prezidentemkapitulaci. Edvardem Benešem nedlouhoKrátce po podepsání Mnichovského diktátu. Pro Moravce bylo podepsánípodpisu Mnichovské dohody obrovskýmse zklamánímzúčastnil aschůzky odvýznamných osobností, dobykteré Edvardadiskutovaly Benešemožnost zcelavojenského nepokrytě nenávidělodporu.<ref name="jméno"Jednou />ze Prozvažovaných tento svůj neskrývaně nepřátelský postoj k vládě a prezidentovimožností byl nucen opustiti [[Vysoká školastátní válečnápřevrat|Vysokouvojenský školu válečnoupřevrat]], byl přeložen do Památníku osvobození v Praze na Žižkově a hlavní štáb mu zakázal publikovat.<ref name="jménopacner173" />{{Citace Plukovník Moravec však odmítl rozkaz uposlechnout a začal publikovat pod pseudonymem E. Herold. 14. listopadu 1938 byl poslán do výslužby. V říjnu téhož roku se podruhé rozvedl. Důvodem k rozvodu byl jeho poměr s šestnáctiletou služebnou Jolanou Emmerovou, která se o čtyři roky později stala jeho třetí ženou.monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 173-178
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Jako zástupce této skupiny byl vyslán za Benešem, aby se ho pokusil přesvědčit, aby rozhodnutí o kapitulaci zvrátil a jmenoval novou vládu. Beneš návrhy odmítl a vzkázal, že situace není kritická a nová vláda bude brzy jmenována. K žádnému pokusu o převrat nakonec nedošlo.<ref name="pacner173" />
 
Pro Moravce bylo podepsání Mnichovské dohody obrovským zklamáním a od té doby Edvarda Beneše zcela nepokrytě nenáviděl.<ref name="jméno" /> Pro tento svůj neskrývaně nepřátelský postoj k vládě a prezidentovi byl nucen opustit [[Vysoká škola válečná|Vysokou školu válečnou]], byl přeložen do Památníku osvobození v Praze na Žižkově a hlavní štáb mu zakázal publikovat.<ref name="jméno" /> Plukovník Moravec však odmítl rozkaz uposlechnout a začal publikovat pod pseudonymem E. Herold. 14. listopadu 1938 byl poslán do výslužby. V říjnu téhož roku se podruhé rozvedl. Důvodem k rozvodu byl jeho poměr s šestnáctiletou služebnou Jolanou Emmerovou, která se o čtyři roky později stala jeho třetí ženou.
 
== Protektorát ==