Přechylování příjmení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Gramatické problémy nepřechýlených příjmení: překlep: zde - zda |
→Právní regulace v České republice: neregulováno užívání i jiných jazyků |
||
Řádek 146:
==== Právní regulace v České republice ====
Používání jmen a příjmení v běžném jazyce, úředním styku či v médiích není právním řádem regulováno o mnoho více než používání českého jazyka a také jiných jazyků v češtině obecně. Zákon nereguluje praktické uplatnění nepřechýlených evidenčních (zapisovaných) příjmení žen v textech češtině ať v psané nebo mluvené podobě. Část těch žen, které si zapsaly nepřechýlené příjmení předpokládá nebo přímo požaduje nesklonné použití, jiné jsou v tomto neutrální a nevadí jim běžné užití přechýlených podob, shodné se standardem včetně běžného postupu u příjmení cizinek, tj. zbytku lidstva, který zpravidla upřednostňují i jazykovědci, zejména autorita pravidel češtiny, Ústav pro jazyk český Akademie věd.
Regulaci podléhá pouze evidence (zapisování) jmen a příjmení do českých [[matrika|matrik]] podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, v § 69.<ref>Zákon 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení, § 69 [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=301/2000&PC_8411_p=69&PC_8411_l=301/2000&PC_8411_ps=50#10821 dostupné online]</ref> Podle něj se příjmení žen tvoří a zapisuje v souladu s pravidly české mluvnice - bez bližšího určení. Zákon pouze vyjmenovává případy, kdy lze do matriky zapsat (evidovat) nepřechýlenou podobu příjmení: ženy s cizí státní příslušností nebo jiné než české národnosti, dále Češky, které se provdaly za cizince, a ženy, kteří žijí nebo plánují pobývat v zahraničí.<ref name="Petra Svoboda" /> Zmírnění požadavku na přechylování příjmení bylo v roce 2000 do zákona prosazeno také díky cizinkám, které si v roce 2000 stěžovaly na Českém helsinském výboru pro lidská práva.<ref name="stále častěji" />
| |||