Staurotéka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
odkazy, mezery |
||
Řádek 4:
[[File:Stauroteca museo diocesano di Cosenza.jpg|thumb|200px|Staurotéka štaufského císaře Fridricha II. z r. 1222, Cosenza]]
'''Staurotéka''' (ze dvou starořeckých slov ''σταυρός'' /staurós/, tj. kříž, a ''θήκη'' /théke/ tj. schránka, je [[relikviář]] určený k uložení a uctívání částečky ze [[dřevo|dřeva]] [[svatý Kříž|sv. Kříže]].
== Typy a formy ==
Staurotéka měla nejčastěji formu pravoúhlé dřevěné desky<ref>oblíbené bylo dřevo platanu sykamory</ref>, pobité zlatým plechem, nebo schránky vložené do cestovního či přenosného oltáříku. Ten může mít formu diptychu nebo triptychu s pohyblivými křídly. Výzdoba je řešena na výšku a osově symetricky. Kromě drahokamů, perel či emailu se v ní mohou objevovat postavy římského císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] a císařovny [[Svatá Helena|Heleny]], také řecké darovací nápisy příslušného byzantského císaře nebo mecenáše a zkratky modliteb. Je-li schránka vložena do oltářního kříže, pak bývá kříž často dvojramenný. Je to relikviářový kříž s přidanou funkcí staurotéky, například zlatý kříž štaufského císaře Fridricha II. z roku 1222. Tzv. korunovační
Samotná [[relikvie]] se vkládá (nebo vkládají) do zlaté schránky na osu nebo do středu staurotéky, aby byla viditelná. Buď je pod křišťálovou čočkou, nebo v zasklené či prosklené schránce ve [[tvar|tvaru]] [[latinský kříž|latinského]], řeckého nebo [[dvojramenný kříž|patriaršího kříže]]. Může mít formu kříže neseného (adorovaného) dvěma anděli (např. staurotéka z Louvru). Byzantské staurotéky mívaly na přední straně posuvné víko. Evropští zlatníci v době románské nebo gotické někdy byzantskou schránku nebo část původní dekorace vložili do nové desky nebo oltářního retáblu (oltářík ze [[Zwiefalten]]u). Jsou-li v desce kromě částečky ze sv. Kříže vloženy různé relikvie světců či Panny Marie, nazývá se [[plenář]].
== Historie ==
Staurotéky byly zavedeny v [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Kristův kříž byl uložen v chrámu [[Hagia Sofia]] v Konstantinopoli, stejně jako staurotéka. Tam se staurotéka při bohoslužbách a [[slavnost|slavnostech]] nosila v procesí před [[seznam byzantských císařů|císařem]] jako [[symbol]] jeho [[moc|moci]] a spojení s [[Bůh|Bohem]]. Proto byla vždy zdobena také ze zadní strany. Po vyplenění Konstantinopole roku 1204 získali relikvie Svatého kříže a Svaté koruny Kristovy francouzští králové, kteří je uložili ve svém pokladu a rozdělovali křesťanským panovníkům. Poslední staurotéka vznikla v byzantském stylu v 16. století pro benátský chrám sv. Marka.<ref>Joseph Braun, Die Reliquiare des christlichen Kultes und ihre Entwicklung''. Freiburg im Breisgau 1940, s. 274</ref> Soupis téměř tří desítek dochovaných stauroték provedl Anatole Frolow, který také vysledoval dary částeček Svatého kříže francouzských králů.<ref>Anatole Frolow: La relique de la vraie croix. Recherches sur le développement d’un culte (= Archives de l’Orient Chretien Band 7). Institut Français d’Études Byzantines, Paris 1961</ref>
== Významné staurotéky ==
Řádek 19:
* [[Stavelot]]ský triptych z kláštera ve Stavelotu, románská mosánská práce z let 1156–1158
* Staurotéka z kláštera cisterciaček v [[Sankt Marienstern]]u v Horní Lužici
* Staurotéka francouzských králů v Louvru v Paříži
* Staurotéka uherských králů v katedrále v Ostřihomi
* Staurotéka z pokladu dómu v Kolíně nad Rýnem
* Staurotéka z pokladu chrámu San Marco v Benátkách, 16. století
== Odkazy ==
Řádek 30:
* Joseph BRAUN: ''Die Reliquiare des christlichen Kultes und ihre Entwicklung''. Freiburg im Breisgau 1940, s.264, 274, 513–
* Anatole FROLOW: ''La relique de la vraie croix. Recherches sur le développement d’un culte (= Archives de l’Orient Chretien, díl 7). Institut Français d’Études Byzantines, Paris 1961
=== Související články ===
* [[Plenář (relikviář)]]
=== Externí odkazy ===
{{portály|Křesťanství|Středověk}}
{{Commonscat}}
[[Kategorie:Náboženské předměty]]
[[Kategorie:Románské zlatnické památky]]
| |||