Test stability sněhu: Porovnání verzí

}}</ref> (z anglického ''Compression test'', zkratka CT) je jedním z nejstarších a historicky nejpoužívanějších lavinových testů. Vyvinut byl v [[1970–1979|70. letech]] v [[Kanada|Kanadě]]. K provedení testu je třeba na bezpečném a reprezentativním svahu izolovat sloup sněhu o hranách šíře 30 cm. Izolován by měl být minimálně do hloubky předpokládaných kritických vrstev, nicméně není třeba kopat do hloubky větší než 100 - 120100–120 cm, test málokdy ukáže nestabilitu hlouběji a vyšší sněhový sloupec má již tendence k houpání, které může vést k chybným výsledkům. Na sněhový blok je poté položena lavinová lopata a na ní vedeno postupně deset úderů [[dlaň|dlaní]] ze [[zápěstí]], deset úderů z [[Loket|lokte]] a deset úderů celé [[paže]]. Sleduje se, při kterém z úderů dojde k rozlomení bloku, a také charakter a hloubka daného zlomu.

'''Test klouzavého bloku''' (v [[Němčina|německém]] originále ''Rutschblocktest'', zkratka RB) byl vyvinut již v [[1960–1969|60. letech]] [[švýcarská lavinová služba|švýcarskou lavinovou službou]] a je touto také používán jako základní test sněhové stability. Při testu je na reprezentativním a bezpečném svahu izolován pravoúhlý blok sněhu o rozměrech 2 m horizontálně a 1,5 m ve směru svahu, izolovaný minimálně do hloubky očekávaných kritických vrstev, ideálně až na zem nebo do hloubky 1,5 metru. Tento blok je dále zatěžován lyžařem, dokud nedojde k jeho uvolnění. Výsledek RB1 je zapisován, pokud k uvolnění bloku dojde již při jeho kopání, RB2 když k němu dojde ve chvíli, kdy člověk na lyžích opatrně vstoupí na blok shora, RB3 pokud k uvolnění dojde při rychlém dřepu lyžaře, RB4 pokud k němu dojde při výskoku lyžaře, RB5 pokud k němu dojde při opakovaných výskocích lyžaře, RB6 pokud k němu dojde při skoku člověka bez lyží na blok, RB7 pokud ani poté k uvolnění bloku nedojde. Dále je sledován charakter plochy lomu, a zda došlo k uvolnění celého bloku (WB), jeho většiny (MB) nebo pouze rohu (10 - 40 % bloku, EB), a zaznamenána je i hloubka odtrhu (v cm). Výsledek testu RB 1-3 při lomu celého bloku identifikuje nestabilní podmínky, výsledek RB 4-5 nebo lom pouze části bloku je interpretován jako středně stabilní podmínky, výsledek RB 6-7 pak jako podmínky stabilní. Výhodou testu klouzavého bloku je, že testovaný blok sněhu má poměrně velkou plochu a je tak oproti jiným testům více reprezentativní pro testovaný svah. Nevýhodou je relativní náročnost přípravy testu. Test také testuje pouze kritické vrstvy hlouběji, než je hloubka penetrace sněhu lyžemi, což může být problematické v případě kritických vrstev blízko při povrchu měkkého sněhu.<ref>Canadian Avalanche Association, str. 32 - 3432–34</ref><ref>McClung a Schaerer, str. 175 - 176175–176</ref><ref name="HUDYinfo"/>

| strany = 393 - 400393–400

| strany = 210 - 216210–216