Paseka (okres Olomouc): Porovnání verzí

}}</ref> Ve znaku měla svatou Kunhutu<ref>Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in ''Střední Morava 33/2012'', {{ISBN|978-80-85807-52-3}}, s. 98–113.</ref> a byla majetkem [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]]. Od 70. let 14. patřila k [[Sovinec (hrad)|sovineckému]] panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v [[Soudní okres|soudním okrese]] Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 [[Sudetští Němci|Němců]]<ref>{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický | místo = Praha | rok = 1935 | strany = 101}}</ref>). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před [[První světová válka|první světovou válkou]] bylo nad Pasekou zřízeno [[sanatorium]] pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově [[Fara|fary]], a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová [[obecná škola]] zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí [[Říšská župa Sudety|Sudet]] a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]].<ref name="Šternbersko" /> Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce [[Karlov (Paseka)|Karlov]] a [[Mutkov]] spolu s [[Pasecký Žleb|Paseckým Žlebem]] (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil k roku 1993).<ref name="Lexikon2005II" /> Samospráva obce od roku 2010 pravidelně 5. července [[Vyvěšování moravské vlajky|vyvěšuje moravskou vlajku]].