Volební právo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19254627 uživatele 2A00:1028:83BA:2C62:84D3:F55F:AD04:A22E (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
malá úprava |
||
Řádek 11:
Volba přitom může být ''přímá'', pokud voliči volí přímo jednoho z uchazečů o funkci, anebo ''nepřímá'', pokud vybírají volitele, kteří teprve provedou vlastní volbu. Přímá volba se používá například při volbách českých prezidentů.
== Historie českého volebního práva od 19. století ==
Volební právo nebylo na českém území až do roku [[1919]] rovné. V 19. století se volilo dle volebních [[Kurie (volby)|kurií]], do nichž byli občané děleni dle jejich majetku a zároveň i poměr hlasů z těchto kurií nebyl stejný, neboť váha hlasu občana z první kurie měla vyšší hodnotu než občana spadajícího do kurie páté. Do roku [[1896]] byli takto ''občané děleni do čtyř kurií'', a to kurie velkostatkářské, kurie obchodních měst, kurie obchodních a živnostenských komor a kurie venkovských obcí. Z volebního práva byly v této době vyloučeny ženy (vyjma první, velkostatkářské kurie), příslušníci [[ozbrojené síly|ozbrojených sil]] a dělnictvo.
Díky ''Taaffeho novele'' z roku [[1882]] se
Roku [[1896]] se ''reformou [[Kazimír Felix Badeni|hraběte Badeniho]]'' k současným čtyřem
Roku [[1907]] byl kuriální systém zrušen a zaveden systém jedinovolby do Poslanecké sněmovny Říšské rady, čímž bylo zavedeno všeobecné, rovné a tajné volební právo pro muže. Území bylo poté rozděleno na volební okresy, kde byl pro každý okres volen jeden poslanec (vyjma
Všeobecné rovné právo tak, jak ho známe dnes, bylo zavedeno až po vzniku Československé republiky.
V ''[[Ústavní listina Československé republiky|Ústavě ČSR]] z roku [[1920]]'' bylo zakotveno všeobecné, přímé, rovné a tajné volební právo (
== Související články ==
|