Poklad ze Slezské Středy: Porovnání verzí

'''Poklad ze Slezské Středy''' je název souboru středověkých klenotů a mincí nalezených v letech [[1985]] a [[1988]] během stavebních prací ve sklepě domu v historickém centru [[Polsko|polského]] města [[Slezská Středa]] (polsky ''Środa Śląska'', německy ''Neumarkt''). Vysoká umělecká a i řemeslná úroveň zpracování uměleckých artefaktůpředmětů naznačuje, že korunní poklad původně patřil jednomu z předních evropských aristokratických rodů, nejspíše [[Lucemburkové|Lucemburkům]].<ref name="průvodce">{{Citace monografie

}}</ref> Známá část pokladu obsahuje (po vyloučení pozdějších přimísených artefaktů) soubor zlatých a stříbrných mincí a 11 středověkých zlatnických předmětů: ženskou segmentovou korunu z počátku 14. století, [[spona (archeologie)|sponu]] s [[kamej]]í ze 13. století, dva páry záušnic, jeden náramek, tři prsteny a zlatýčást ozdobnýzlatého páspásu.<ref name="jacek"/>

Poklad byl nalezen při rekonstrukci domůsklepa domu v letech 1985 a 1988, na území bývalé středečské židovské čtvrti, je proto pravděpodobné, že poklad byl v majetku nějakého člena či členů zdejší židovské komunity. Podle nalezených mincí lze uschování pokladu datovat od konce 13. století do poloviny 14. století. Poklad byl zřejmě ukryt kvůli obavám z [[Pogromy|pogromů]], které doprovázely tehdejší morovou epidemii. (vV roce [[1349]] proběhl pogrom v nedaleké [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a samotná židovská obec ve Slezské Středě byla vyvražděna a rozptýlena v roce [[1362]]). V nejisté době pogromů v letech 1348–1350 bylo schovánouschováno mnoho židovských cenností po celé střední Evropě. Je možné, že poklad u Židů ve Slezské Středě zastavil římský a český král [[Karel IV.]] Je doloženo, že si Karel IV. v roce [[1348]] prostřednictvím svého kancléře [[Jan IX. ze Středy|Jana ze Středy]] půjčil vysoké sumy peněz u místního Žida Mošeho. Není vyloučeno, že to byl právě Moše, u něhož Karel IV. poklad zastavil a který jijej ukryl před hrozícím rabováním.<ref name="jacek">{{Citace sborníku

Nejvýznamnější součástí pokladu je zlatá ženská (panovnická) koruna, sestavená ze 13 lamel sse střídajícími se heraldickými figurkami orlů či orlic vena vrcholuvrcholech mezi šišticemi, zdobená drahokamy, perlami a smaltovanými trojlístky . Určit, které královně původně patřila, je problematické. Chybí totiž jejich portréty. Nejčastěji se jako její původní majitelky uvádejíuvádějí české královny [[BlankaGuta zHabsburská]], Valois[[Eliška Rejčka]]<ref>Dana Stehlíková: Poklad ze Slezské Středy, in: Bobková L.-Šmahel, F. a kolektiv:''Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy.'' Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012</ref>, [[Eliška Přemyslovna]] nebo [[EliškaBlanka Rejčkaz Valois]].<ref name="jacek"/>. Dále do pokladu patří kruhová dámská spona s drahokamy a chalcedonovou kamejí v podobě orla, zlatý náramek s tepanými orly, dva páry zlatých lunetových záušnic (jeden je zdobený emailem a druhý filigránem a drahokamy) a tři prsteny. Fragment zlatého pásku s tepanými rozvilinami může pocházet z dámského opasku nebo z čelenky, matrice ornamentu na něm pocházejí pravděpodobně z téže dílny, která zhotovila Strahovské plenáře a pohřební žezlo krále Přemysla Otakara II..