'''Dipólová anténa''' je základní typ [[anténa|antény]] pro příjem a vysílání [[Radiovérádiové vlny|radiovýchrádiových vln]]. Dipólovou anténu vynalezl německý fyzik [[Heinrich Rudolf Hertz|Heinrich Hertz]] kolem 1886 při svých průkopnických experimentech s rádiovými vlnami. Slovo dipól pochází z řečtiny a znamená dvojí osa. Dipólová anténa se skládá obvykle ze dvou symetrických ramen a symetrického vedení pro přenos energie. Dipól je symetrická anténa, protože proudy tekoucí oběma rameny mají stejnou amplitudu a opačnou fázi. Dipólová anténa je nejjednodušší praktická anténa z teoretického hlediska. Vlastnosti dipólu závisí na poměru délky dipólu a [[vlnová délka|vlnové délky]]. Nejčastěji se používá dipól s délkou rovné polovině vlnové délky, tak zvaný '''půlvlnný dipól'''. Dipólové antény se obvykle nepoužívají samostatně kvůli nízkému zisku, malé směrovosti a malé šířce pásma, bývají však základem složitějších antén (např. [[Anténa Yagi|typu Yagi]]) nebo anténních systémů.
