Stirlingův motor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Opraveno skloňování. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Oprava překlepu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 274:
* Stirlingovy motory, zvlášť ty, které pracují na malé teplotní diferenci, jsou velmi velké v porovnání s výkonem, který produkují (mají nízký specifický výkon). Hlavním důvodem je nízký součinitel přenosu tepla vedením pro plyny, který omezuje tepelný výkon dosažitelný ve výměnících tepla. Ten je u chladiče obvykle 500 W/(m<sup>2</sup>·K), a u ohřívače okolo 500–5000 W/(m<sup>2</sup>·K).<ref name="A. J. Organ 1997, p"/> Proto je mnohem výhodnější přenášet teplo do a z motoru s pracovním plynem, jak se to děje ve spalovacích motorech. Povrch (a cena) výměníku tepla na 1 kW roste s druhou mocninou 1/delta T (převrácené hodnotě teplotní diference na výměníku) a tu je nutné udržovat co nejmenší kvůli [[Termodynamická účinnost|termodynamické účinnosti]]. Proto je měrná cena motorů s nízkým teplotní rozdílem mezi ohřívačem a chladičem velmi vysoká. Snaha o zvětšování výkonu vede k zvětšování teplotních rozdílu a pracovního tlaku. Výměníky tepla jsou pak navrhovány s vysokým tepelným zatížením, aby byly schopny přenést dostatek tepla.
* Stirlingovy motory nemohou startovat okamžitě. Potřebují doslova nahřát. To platí pro všechny motory s vnějším spalování, ale pro Stirlingovy motory může být čas ohřevu delší než pro jiné typy jako třeba pro [[parní stroj]]. Nejlepší využití Stirlingova stroje je pro dodávku konstantního výkonu.
* Stirlingův stroj udržuje stálý výkon závislý na tlaku pracovního plynu a rozdílu teplot mezi ohřívačem a
===== Výběr pracovního plynu =====
|