Norek evropský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+Heráň, trošku přidáno, ale ještě mi to potrvá
rozšíření
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 13:
| druh popsal = ([[Carl Linné|Linné]], [[1761]])
}}
'''Norek evropský''' (''Mustela lutreola'') je středně velký zástupce rodu [[Mustela|lasice]] (''Mustela'') z [[Čeleď|čeledi]] [[lasicovití|lasicovitých]]. Je někdy označován za [[Evropa|evropského]] [[Endemit|endemita]], nicméně původně žil i v části západní [[Asie]]. Obývá převážně [[les]]y (případně [[Lesostep|lesostepi]]) v části [[Španělsko|Španělska]], [[Francie]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Estonsko|Estonska]] a [[Rusko|Ruska]]. Jde o semiakvatický druh, jenž žije vždy v blízkosti vodního zdroje, přičemž preferuje potoky a, menší řeky, rybniční oblasti a mokřady. Vzhledově jde o klasickou lasicovitou šelmu, tělo má dlouhé, nohy kratší, mezi prsty se nachází malé plovací blány. Na délku měří asi 40 až 60 cm (včetně ocasu) a váží obvykle 0,54 až 1 kg, výjimečněnejtěžší ijedinci vícemohou mít až 1,5 kg. Samci bývají větší než samice. Má jemnou, krátkou a hustou srst hnědé barvy v odstínech od červenohnědé po černohnědou. Spodní část těla bývá někdy mírně světlejší, avšak nejde o pravidlo. Brada, horní ret a čumák jsou bílé, přičemž bílá barva může vytvářet i skvrny na krku a hrudi. Jde o samotářského a teritoriálního živočicha, páry se sdružují jen v době rozmnožování, což bývá obvykle koncem zimy a na jaře. Žije v norách budovaných v blízkosti vody. Vyznačuje se většinou noční a soumračnou aktivitou, avšak dokáže být činný i během dne. Loví různé menší živočichy, kteří žijí ve vodě či v její blízkosti, především vodní hlodavce, ryby, korýše, obojživelníky, hmyz, měkkýše a v menší míře i plazy a ptáky. V případě hojnosti kořisti si dělá zásoby, jež zužitkovává především v zimním období. Samice vrhá přibližně 4 až 5 mláďat po asi jedenapůlměsíční březosti. Dožívá se maximálně 10 let. Jeho hlavním přirozeným nepřítelem je [[vydra říční]], introdukovaným soupeřem pak [[norek americký]].
 
Jde o samotářského a teritoriálního živočicha, páry se sdružují jen v době rozmnožování, což bývá obvykle koncem zimy a na jaře. Žije v norách budovaných v blízkosti vody. Vyznačuje se většinou noční a soumračnou aktivitou, avšak dokáže být činný i během dne. Loví různé menší živočichy, kteří žijí ve vodě či v její blízkosti, především vodní [[Hlodavci|hlodavce]], [[ryby]], [[Korýši|korýše]], [[Obojživelníci|obojživelníky]], [[hmyz]], [[Měkkýši|měkkýše]] a v menší míře i [[Plazi|plazy]] a [[Ptáci|ptáky]]. V případě hojnosti kořisti si dělá zásoby, jež zužitkovává především v zimním období. Samice vrhá přibližně 4 až 5 mláďat po asi jedenapůlměsíční březosti. Dožívá se maximálně 10 let. Jeho hlavním přirozeným nepřítelem je [[vydra říční]], introdukovaným soupeřem pak [[norek americký]].
Jde o [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený druh]] šelmy. Jeho stavy se nejpozději od 19. století výrazně snižují, norek zmizel z více než 80 % původního areálu výskytu, konkrétně z celkem 19 států. Příčiny tohoto jevu nejsou zcela zřejmé, pravděpodobně za tím stojí několik faktorů: úbytek stanovišť, nemoci, lov, kompetice s norkem americkým, případně hybridizace s [[Tchoř tmavý|tchořem tmavým]], jenž je jeho nejbližším příbuzným. V Česku vyhynul už koncem 19. století a ani zde není jasné proč.<ref>{{Citace monografie
 
Jde o [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený druh]] šelmy. Jeho stavy se nejpozději od 19. století výrazně snižují, norek zmizel z více než 80 % původního areálu výskytu, konkrétně z celkem 19 států. Příčiny tohoto jevu nejsou zcela zřejmé, pravděpodobně za tím stojí několik faktorů: úbytek stanovišť, nemoci, lovpronásledování, kompetice s norkem americkým, případně hybridizace s [[Tchoř tmavý|tchořem tmavým]], jenž je jeho nejbližším příbuzným. V Česku vyhynul už koncem 19. století a ani zde není jasné proč.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
Řádek 29 ⟶ 31:
| strany = 92
| isbn = 80-200-1026-2
}}</ref><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
Řádek 42 ⟶ 44:
| strany = 241-242
| isbn =
}}</ref><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Maran
| jméno = Tiit
Řádek 104 ⟶ 106:
| strany = 180
| isbn =
}}</ref><ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Youngman
| jméno = Phillip M.
Řádek 228 ⟶ 230:
| strany = 1078-1106
| isbn =
}}</ref><ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
Řádek 266 ⟶ 268:
| strany = 47-54
| url = http://www.sekj.org/PDF/anzf32/anz32-047-054.pdf
}}</ref><ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = Heráň
| jméno = Ivan
Řádek 379 ⟶ 381:
 
== Výskyt ==
Až do 19. či počátku 20. století žil na většině území Evropy, od Španělska na západě po Ural a severní Kavkaz na východě. Nevyskytoval se v severní (Skandinávie) a jižní části Evropy a na Britských ostrovech. Jeho areál zasahoval i do Asie, konkrétně do pánve řeky Ob a severního podhůří Kavkazu. Výskyt ve Francii a ve Španělsku je relativně čerstvý, první pozorování tohoto druhu zde spadají do 19. století (Francie), případně do poloviny 20. století (Španělsko).<ref name=":4" /><ref name=":5" /> Nicméně právě do doby objevení se norka na jihozápadě Evropy spadá i jeho mizení z ostatních lokalit. Postupně vyhynul v těchto státech: [[Bělorusko]], [[Bulharsko]], [[Černá Hora]], [[Česko]], [[Chorvatsko]], [[Finsko]], [[Gruzie]], [[Kazachstán]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Maďarsko]], [[Moldavsko]], [[Německo]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Polsko]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Srbsko]], [[Švýcarsko]]. Současné (stav k roku 2016) rozšíření sestává z několika fragmentovaných a navzájem izolovaných oblastí. Na západě jde o spojité území v západní Francii a severním Španělsku. Jižní hranici výskytu tvoří delta Dunaje v Rumunsku. Ve východní Evropě je potvrzen ostrůvkovitý výskyt v Rusku a na Ukrajině. V Estonsku došlo k úspěšné reintrodukci druhu na ostrov [[Hiiumaa]]. Severní hranici rozšíření představuje velmi řídká populace žijící severozápadně od [[Archangelsk|Archangelska]]. Nejživotaschopnější populace je ta dunajská. Je relativně mladá a skládá se z asi 1000 až 1500 jedinců.<ref name=":4" />
Dříve žil na většině území Evropy od Španělska na západě po Ural a severní Kavkaz na východě. Nevyskytoval se v severní (Skandinávie) a jižní části Evropy a na Britských ostrovech. Jeho areál zasahoval i do Asie, konkrétně do pánve řeky Ob. V Čechách byl poslední norek zastřelen v roce 1896 u [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] a uložen do sbírek [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name="Savci">{{Citace monografie
 
O výskytu v Česku existují jen kusé informace. Je zjevné, že už v 19. století, odkud pochází prakticky všechny dochované zprávy, pozorování a odlovy, žil tento druh na našem území v malých počtech a na nemnoha lokalitách. Celkem šlo o asi 3 % českého území, přičemž se jednalo především o mokřady, rybniční oblasti a břehové pánve středních a dolních toků řek nižších a středních nadmořských výšek.<ref name=":6" /> Většinou se udává, že poslední norek u nás byl chycen do pasti (občas se píše, že zastřelen) v roce 1896 u [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] a uložen do sbírek [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name=":6" /><ref name="Savci">{{Citace monografie
| příjmení = Hanzák
| jméno = Jan
Řádek 389 ⟶ 393:
| strany = 280
| isbn =
}}</ref> Nicméně existuje ještě zpráva o zabití jednoho jedince v okolí [[Hranice (okres Přerov)|Hranic]] na Moravě v roce 1898<ref name=":7" />, literární údaje z Českobudějovicka, Křivoklátska, Rokycanska, Blanenska (všechny okolo r. 1900) a nepotvrzená pozorování z [[Vlašim|Vlašimska]] (1917 či 1918, případně 1927) a [[Jihlava|Jihlavska]] (1927).<ref name=":3" /> V posledních případech se ovšem mohlo jednat záměnu s norkem americkým, neboť již tehdy mohla některá zvířata tohoto druhu uniknout kožešinových farem.<ref name=":6" />
}}</ref>
[[Soubor:MSU V2P1b - Mustela lutreola & Neovison vison skulls.png|náhled|412x412pixelů|Porovnání lebky norka evropského (vlevo, z profilu ta horní) a amerického]]