Gepard kapský: Porovnání verzí

'''Gepard kapský''' (''Acinonyx jubatus jubatus'') je poddruh [[gepard štíhlý|geparda štíhlého]] (''Acinonyx jubatus''), patřícího do čeledi [[Kočkovití|kočkovitých]] (Felidae). Gepard kapský byl poprvé popsán německým zoologoemzoologem [[Johann Christian Daniel von Schreber|Johannem Christianem Danielem von Schreber]] v roce [[1775]].<ref>{{cite book |title=Die Säugethiere in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen. Vol. 2 | publisher=Wolfgang Walther |author=Schreber J. C. D. | year=1775 |chapter=Der Gepard |location=Erlangen |pages=Plate 105}}</ref>

Žije v rozlehlých otevřených oblastech [[Jižní Afrika|jižní]] a jihovýchodní [[Afrika|Afriky]], jako jsou [[Savana|savany]] a [[polopouště]], řídce obývá i křevnatékřovinaté porosty.

Na rozdíl od jiných kočkovitých má gepard jen polozatažitelné drápy, proto neleze po stromech; jeho tělo je stavěno na rychlý běh. Délka těla je asi 110–150 cm, délka ocasu 70–90 cm. Výška v kohoutku je mezi 70–90 cm a váha se pohybuje okolomezi 4021 a 65 kg.

Žije samotářsky nebo ve skupinkách o 2–5 jedincích, které tvoří samice s odrostlými mláďaty, sourozenci nebo dospělí samci. Gepard dokáže z poměrně krátké vzdálenosti vyvinout rychlost 64 km/h, jeho maximální rychlost je asi 100 km/h. Na jeho jídelníčku najdeme hlavně menší kopytníky ([[gazela|gazely]], menší druhy [[antilopa|antilop]], mláďata [[zebra|zeber]], [[pakůň|pakoňů]]). Mezi lovci samotáři (tj. bez těch, co loví ve skupinách) je gepard nejúspěšnějším predátorem, až 70 % jeho loveckých pokusů končí úspěchem, a to i přesto, že jakmile kořist nedostihne do 20 sekund, lov obvykle vzdává. Využívá metodu uštvání. Aktivní je hlavně ve dne, aby se chránil proti silnějšímisilnějším predátorypredátorům, a to hlavně předpředevším [[Lev|lvylvům]], kteří mu často kořist ukradnou.

Pohlavní dospělost u samců nastává po roce života, u samic o rok později, pářit se však začínají až ve třech letech. Délka [[Březost|březosti]] samice je 90–98 dní. Samice poté rodí 1–3 mláďat, vzácně až 5. Ta se stávají velmi často kořistí jiných predátorů. Pokud samice přijde o většinu potomků, přestane se starat i o totoho posledníposledního – vzhledem k velkému výdeji energie se jí péče o jediného potomka nevyplatí.{{Doplňte zdroj}}