Povstání ve varšavském ghettu: Porovnání verzí

'''Povstání ve varšavském ghettu''' byl ozbrojený konflikt mezi [[Wehrmacht]]em a varšavskými Židy v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Povstání propuklo jako poslední zoufalá snaha zbývajících obyvatel ghetta vyhnout se deportacím do vyhlazovacích táborů. Hlavní boje začaly 19. dubna 1943, houževnatý židovský odpor zlomil 16. května 1943 až SS-Brigadeführer (později Gruppenführer) [[Jürgen Stroop]].

Přesné údaje o ztrátách je nesnadné zjistit na obou stranách. Na židovské straně se uvádí cca 1 000 bojovníků, z nichž přibližně tři čtvrtiny padly. Další desetitisíce obyvatel ghetta Němci zajali a popravili nebo poslali do vyhlazovacích táborů. Zpráva Jürgena Stroopa hovoří o celkem 56 065 zabitých či zajatých. Počet vojákůztrát na německé straně se také obtížně určuje. Důvodem mohlo být i to, protožeže Wehrmacht spolupracoval s polskou policií; padloa nejspíšeakcí okolose 300–500zúčastnili německýchi vojákůUkrajinci, Lotyši a Litevci jako pomocné jednotky a není jisté, zda je zahrnoval do svých statistik. Jürgen Stroop v oficiálním hlášení uvedl pouze 17 zabitých a 93 zraněných vojáků, nicméně celkové ztráty na straně potlačovatelů povstání byly nejspíše vyšší, řádově mohlo jít o stovky mužů.

[[Soubor:Getto pomnik.jpeg|náhled|vlevo|[[Pomník hrdinů ghetta|Pomník bojovníků ghetta]]]]

Bojovníkům byl ve Varšavě vybudován [[Pomník hrdinů ghetta|pomník]]. Během prosince 1970 jej navštívil [[Willy Brandt]], tehdejší německý kancléř. Když položil věnec a urovnal na něm stuhy, poklekl před památníkem na zem a mlčky sepnul ruce. Událost známá jako [[varšavské pokleknutí]] představovala zklidňující zlom v&nbsp;té době napjatých vztazích mezi [[Západní Německo|Západním Německem]] a [[Polsko|Polskem]].<ref>{{Citace elektronického periodika