Rožec kuřičkolistý: Porovnání verzí

'''Rožec kuřičkolistý''' (''Cerastium alsinifolium'') je nízká, bíle kvetoucí rostlinabylina, která je českým [[endemit]]em [[Česko|České republiky]], roste pouze na nevelkém území o malé výměře a je považována za [[druh]] potenciálně ohrožený zánikem.

Je výhradně svázán s místemmísty, kde [[serpentinit|hadcové]] [[podloží]] ([[metamorfovaná hornina]] vzniklá přeměnou [[magmatická hornina|vyvřelých hornin]]) vystupuje na povrch a vytváří nápadné skalky. [[Areál (biologie)|Areál]] výskytu rožce kuřičkolistého jese veliceomezuje malý,na dosahujeplochu jen okolo 15 km² a skládátvoří sejej přibližně z30 30mikrolokalit v mikrolokalitokolí kteréobcí se[[Louka nacházejí(Nová Ves)|Louka]], [[Mnichov (okres Cheb)|Mnichov]] a [[Prameny]] severně od [[Mariánské Lázně|Mariánských lázní]] v [[chráněná krajinná oblast Slavkovský les|chráněné krajinné oblasti Slavkovský les]] v okolí obcí [[Louka (Nová Ves)|Louka]], [[Mnichov (okres Cheb)|Mnichov]] a [[Prameny]]. K jeho ochraně byla v oblastitěchto místech vyhlášena [[evropsky významná lokalita]] [[Medvědí rozhledy]].

HadcovéZvětráváním hadcového podloží je původce specifických podmínek jako jsouvznikají mělké a snadno se přehřívající půdy majícís vysokývysokým obsahobsahem [[hořčík]]u, nedostateknedostatkem [[vápník]]u a obsahující poměrně hodněznačným obsahem [[těžké kovy|těžkých kovů]] [[chrom|(chrom]], [[kobalt]] a [[nikl]]); naopak je v nich velmi málo živin [[dusík]]u, [[fosfor]]u a [[draslík]]u. Tyto přírodní podmínky vytvářejískýtají pro většinu rostlin nehostinná stanoviště a; pouze tzv. [[serpentinit|serpentinofyty]] zde mohou s úspěchem vyrůstat a rozmnožovat se.

Rožec kuřičkolistý se ve výše uvedenév [[chráněná krajinná oblast|CHKO]] Slavkovský les vyskytuje ve dvou rozdílných [[biotop]]ech. V&nbsp;prvém případě se jedná o&nbsp;výskyt v&nbsp;[[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervaci]] [[Pluhův bor]] a [[přírodní rezervace|přírodních rezervacích]] [[Planý vrch]], [[Vlček (přírodní rezervace)|Vlček]] a [[Mokřady pod Vlčkem|Mokřady pod Vlčkem,]] kde jsouse nacházejí zastíněná lesní prameniště a vlhké, pojížděné lesní cesty s&nbsp;příkopy okolopo stranách, tedy vlhčí a méně osluněná místa, která jsou narušována občasnou lidskou činností nebo živočichy. Ve druhém jde o&nbsp;výskyt v&nbsp;[[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památce]] [[Křížky (národní přírodní památka)|Křížky]] a v&nbsp;[[přírodní památka|přírodní památce]] [[Dominova skalka]], kde vyrůstá v&nbsp;rozvolněné vegetaci na výslunných a poměrně suchých kamenitých stráních a osídluje štěrbiny v&nbsp;hadcových skalkách. Oba tyto rozdílné biotopy mají alevšak společné to, že se jedná o&nbsp;místa s&nbsp;minimální konkurenci ze stran ostatních rostlinných druhů.<ref name = botany>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Krása | jméno = Petr | titul = BOTANY.cz: Rožec kuřičkolistý | url = http://botany.cz/cs/cerastium-alsinifolium/ | datum aktualizace = 05.07.2007 | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz | jazyk = cs}}</ref><ref name = ziva>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kolář | jméno = Filip | příjmení2 = Vít | jméno2 = Petr | titul = Endemické rostliny českých hadců: Rožec kuřičkolistý | periodikum = Živa | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/endemicke-rostliny-ceskych-hadcu-3-rozec-kurickoli.pdf | ročník = 2008 | číslo = 3 | strany = 111-112 | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha | issn = 0044-4812 | jazyk = cs}}</ref><ref name = naturab>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hanzl | jméno = Martin | titul = Natura Bohemica: Rožec kuřičkolistý | url = http://www.naturabohemica.cz/cerastium-alsinifolium/ | datum aktualizace = 08.02.2010 | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = Natura Bohemica, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = biomon>{{Citace elektronické monografie | titul = Biomonitoring: Rožec kuřičkolistý | url = http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=69 | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha | jazyk = cs}}</ref>

[[Trvalka|Vytrvalá]], poléhavá, celá svěže zelená [[bylina|bylina,]] vyrůstající v&nbsp;rozvolněném [[trs|trsu,]]u která může dorůst až do výšky 25&nbsp;cm, zpravidla je však nižší. Poléhavé nebo vystoupavé [[lodyha|lodyhy]] jsou lysé nebo porostlé [[trichom|chlupy]], které bývají v&nbsp;horní části žláznaté. Přisedlé [[list|listy,]]y vstřícně porůstající lodyhu, bývají dlouhé 5&nbsp;až 15&nbsp;mm a široké 2&nbsp;až 7&nbsp;mm,; jejich celokrajné, vejčité až podlouhle kopinaté [[čepel listová|čepele]] jsou často pokryty krycími či žláznatými chloupky.

[[Květ]]y jsou agregovány do řídkých [[vidlan]]ů o&nbsp;5&nbsp;až 12&nbsp;květech s&nbsp;[[listen]]y podobajícími se zmenšeným lodyžním listům. Jedním z&nbsp;[[Taxonomie (biologie)|taxonomických znaků]] jsou spodní listeny bez blanitého okraje a naopak horní s&nbsp;blanitým okrajem. PětKvět má pět žláznatých [[kalich (botanika)|kališních lístků]] je, vejčitých nebnebo vejčitě kopinatých, a bývajídlouhých dlouhézpravidla 3&nbsp;až 4&nbsp;mm. Bílých [[koruna (botanika)|korunních lístků]] je také pět a; jsou 2&nbsp;až 2,5krát delší lístků kališních. Jsou tak hluboce dvouklané, žeaž vzniká dojem, že je lístků deset.

KvětyDruh [[kvetení|vykvétají]] dokvete dubna do srpna,; k&nbsp;[[opylení]] dochází [[entomogamie|entomogamicky]] nebo [[samosprašnost|autogamicky]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] jsouje [[tobolka (plod)|tobolkytobolka]] (2&nbsp;až 3kráttřikrát delší než kalich), obsahující hnědá bradavčitá [[semeno|semena]]. [[Ploidie]] tohoto [[Raunkiaerův systém životních forem|chamaefytu]] je 2n&nbsp;=&nbsp;8x&nbsp;=&nbsp;72,; rostliny se mohou rozšiřovat semeny nebo rozrůstáním oddenků.<ref name = botany/><ref name = ziva/><ref name = naturab/><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Databáze C1 rostlin: Rožec kuřičkolistý | url = http://portal.nature.cz/c1/c1_druh.php?akce=view&id=148&typ=pdf&export=1 | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha | jazyk = cs}}</ref>

JeRožec zdekuřičkolistý je možnostmožno záměnyzáměnit s nejvíce podobným druhem, [[rožec rolní|''rožcem rolním'']]. HlavnímiK rozlišovacíhlavním znakyrozlišovacím znakům patří, jsou:že rožec kuřičkolistý má lodyžní listy nejvýše 3 až 3,5krát delší než širšíširoké (rožec rolní obvykle více než 5krát), r. k. má dolní listeny celé blanité bez bylinného okraje (r. r. má u všech listenů blanitý lem), r. k. nevyrůstají v [[paždí]] listů bezkvěté větvičky (r. r. je má často vyvinuté) a r. k. je světle zelený (r. r. je šeděšedavě zelený).<ref name = ziva/><ref name = naturab/>

Rožec kuřičkolistý se ochotně [[Křížení|kříží]] hlavně s&nbsp;podobným rožcem rolním, s&nbsp;kterýmnímž alevšak není blízce příbuzný,; jejich potomci jsou schopni bez problémuzdárně růst a pravděpodobně se i množit. Tyto dva druhy mají stejný počet [[Chromozom|chromozómů]], aleavšak rožec kuřičkolistý má ccazhruba o&nbsp;50 % větší [[genom|jaderný genom]],; u&nbsp;kříženců je pak velikost genomu v&nbsp;polovině mezi rodičovskými druhy. Mnohem častěji k&nbsp;hybridizaci dochází na osluněných hadcových skalkách, než vev zastíněných lesních prostorách, kde se [[heliofyty|světlomilný]] rožec polnírolní vyskytuje vzácněji.<ref name = ziva/><ref name = naturab/>

Další existence tohoto endemického, konkurenčně velmi slabého druhu, rostoucího na tak malémalém prostoruúzemí, je nejvíce ohrožena zarůstáním stanovišť konkurenčně silnými druhy, které jsou k&nbsp;hadcovitémuhadcovému podloží tolerantní, je to např. [[třtina rákosovitá|třtinou rákosovitou]] a rozličnérůznými druhy [[ostružiník]]u. Dalším nebezpečím do budoucna je křížení s&nbsp;hořcem rolním, kdyjímž může být [[genofond]] druhu zmenšen a omezena tak jeho genetická variabilita.

Rožec kuřičkolistý je chráněn prostřednictvím soustavy [[Natura 2000]], [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť|Bernskou smlouvou]] a uveden je i v&nbsp;[[Červený seznam IUCN|celosvětovém Červeném seznamu ohrožených druhů]]. Vyhláškou MŽP ČR č.&nbsp;395/1992&nbsp;Sb. ve znění vyhl.vyhlášky č.&nbsp;175/2006&nbsp;Sb. i Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z&nbsp;roku 2012 je prohlášen za [[kriticky ohrožený druh]].

Většina populací je pod správou maloplošných chráněných území, pravidelně se monitorují a provádějí se opatření, kterékterá mají zabránit zarůstání stanovišť, jako je správně načasované [[pastva|vypásání]] pozemků [[koza]]mi i [[ovce]]mi, odstraňování náletových rostlin i likvidace [[jehličnany|jehličnatých porostů]], jejichž opadané [[jehlice|jehličí]] nepříznivě ovlivňuje vlastnosti půdy.<ref name = botany/><ref name = ziva/><ref name = naturab/><ref name = biomon/><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Grulich | jméno = Vít | titul = Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition | periodikum = Preslia | url = http://www.ms-cbs.cz/_publikace/P123Grulich.pdf | datum vydání = 2012 | číslo = 84 | strany = 631-645 | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = Botanický ústav, AV ČR, Průhonice | issn = 0032-7786 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vyhláška MŽP ČR č.&nbsp;395/1992&nbsp;Sb. ve znění vyhl. č.&nbsp;175/2006&nbsp;Sb. | url = http://botany.cz/cs/chranene-rostliny/ | datum přístupu = 04.12.2013 | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR | jazyk = cs}}</ref>