Papežská neomylnost: Porovnání verzí

'''Papežská neomylnost''' je v [[katolictví|katolické]] [[teologie|teologii]] [[dogma]]tem, které tvrdí, že [[papež]]i coby [[řím]]skému [[biskup]]ovi přísluší neomylnost, „když s konečnou platností vyhlašuje nauku o [[víra|víře]] a [[Morálka|mravech]] jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících [[křesťan]]ů, který své bratry povzbuzuje ve víře“ ([[Druhý vatikánský koncil]], ''[[Lumen gentium]]'' 25).

 

Implicitní víra v [[církev]] sahá do daleké minulosti, avšak dogmaticky byl tento názor vyjádřen až [[První vatikánský koncil|Prvním vatikánským koncilem]] roku [[1870]]. V katolické teologii představuje papežská neomylnost jeden ze způsobů, jakými je v církvi garantována [[Duch svatý|Duchem Svatým]] neporušenost nauky.

 

''Kážeme a určujeme za Bohem vyjevené dogma, že rozhodne-li římský pontifex ex cathedra, to jest, využije-li své hodnosti pastýře a učitele všech křesťanů, dané jeho apoštolskými povinnostmi, vymezí doktrínu víry a morálky závaznou pro veškerou církev, s pomocí Boží, přislíbenou mu blahoslaveným Petrem, vládne neomylností, již svatý Spasitel s potěchou udělil církvi vymezením doktríny o víře a morálce, a tudíž taková rozhodnutí římského pontifika jsou nezměnitelná ve své podstatě a jsou rozhodnutím církve.''

 

* [[Papež]]

* [[Církev]]