Witold Pilecki: Porovnání verzí

V&nbsp;roce 1940 Pilecki představil svým nadřízeným plán na infiltraci německého koncentračního tábora v&nbsp;[[Osvětim]]i ([[Auschwitz]]), s&nbsp;cílem získat informace o&nbsp;chodu tábora a zorganizovat mezi vězni odboj.<ref name="l389" /> Do té doby se moc nevědělo o&nbsp;účelu tábora a předpokládalo se, že jde o&nbsp;internační tábor či velké vězení, spíše než o&nbsp;[[vyhlazovací tábor]]. Nadřízení jeho plán schválili a zajistili mu falešný průkaz totožnosti na jméno Tomasz Serafiński. Dne 19.&nbsp;srpnazáří 1940 vyrazil cíleně do ulic Varšavy v&nbsp;době zatýkánípouličního zátahu a byl Němci zajat s&nbsp;dalšími zhruba dvěma tisíci civilisty (mezi nimi byl například pozdější polský ministr zahraničních věcí [[Władysław Bartoszewski]]).<ref name="l390">''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 390.</ref> Po dvou dnech zadržování a bití gumovými pendreky byli transportováni do koncentračního tábora Auschwitz, kde bylo Pileckému přiděleno číslo 4859.<ref name="l390" />

DneKoncem 9.&nbsp;červencedubna 1945 bylosvobodili Murnau Američané. Tábor opustil Pilecki osvobozenaž zev zajateckéhočervenci tábora1945 a nedlouho poté se přidal k&nbsp;[[2. polský sbor|2.&nbsp;polskému sboru]], umístěnému v&nbsp;[[Itálie|Itálii]], kde napsal [[monografie|monografii]] o&nbsp;Osvětimi.<ref name="IPNweb"/> Jak se vztahy mezi [[Polská exilová vláda|polskou exilovou vládou]] a [[Polský výbor národního osvobození|Polským výborem národního osvobození]] zhoršovaly, přijal v&nbsp;září 1945 rozkaz od generála [[Władysław Anders|Władysława Anderse]], aby se vrátil do Polska s&nbsp;falešným průkazem totožnosti, s&nbsp;úkolem shromažďovat zpravodajské informace pro exilovou vládu.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/>

Dne 8.&nbsp;května 1947 byl zatčen ministerstvemagenty Ministerstva veřejné bezpečnosti.<ref name="IPNweb"/> Před vlastním soudním procesem byl opakovaně brutálně mučen. Vyšetřování Pileckého aktiv vedl plukovník [[Roman Romkowski]]. Vyslýchal jej plukovník [[Józef Różański]] a poručíci S.(trhání Łyszkowskinehtů, W.lámání Krawczyńskikostí, J. Kroszel,drcení T. Słowianek, Eugeniusz Chimczak a S. Alaborski – muži, kteří byli obzvláště známí pro svou krutost. Pilecki však neprozradil žádné informacevarlat).<ref>{{Citace name="IPNweb"/>elektronického periodika

}}</ref> Svědčil proti němu mimo jiné [[Józef Cyrankiewicz]], budoucí polský premiér a sám přeživší z&nbsp;koncentračního tábora Auschwitz. Pilecki byl obviněn z&nbsp;nelegálního překročení státní hranice, používání padělaných dokumentů, vyhýbání se službě v&nbsp;armádě, přechovávání nelegálních zbraní, špionáže pro generála Anderse, špionáže pro „zahraniční imperialismus“ a přípravy atentátu na několik představitelů ministerstvaMinisterstva veřejné bezpečnosti. Pilecki odmítl obvinění z&nbsp;přípravy atentátu a špionáže (přiznal, že předával informace 2.&nbsp;polskému sboru, za jehož důstojníka se považoval, a z&nbsp;toho důvodu tvrdil, že neporušil žádné zákony), v&nbsp;ostatních bodech obžaloby se přiznal. Dne 15.&nbsp;května 1948 byl, společně se třemi druhy, odsouzen k&nbsp;[[trest smrti|trestu smrti]]. O&nbsp;deset dní později byl 25.&nbsp;května 1948 [[poprava|popraven]] v&nbsp;Mokotovské věznici ve Varšavě.<ref>{{Citace monografie