Gdaňské loděnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: změna kategorie |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
Dne [[14. prosinec|14. prosince]] [[1970]] oznámila vláda [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]] zvýšení cen masa a dalších potravin. To vedlo v loděnicích k okamžitému vyhlášení stávky. Proti stávkujícím dělníkům povolala vláda ozbrojené jednotky, které [[16. prosinec|16. prosince]] na stávkující brutálně zaútočily. To se opakovalo i druhého dne, kdy jednotky střílely na dělníky jdoucí do práce. Tento masakr si vyžádal desítky obětí. Jejich přesný počet však dodnes není znám.
Na počátku 80. let se hospodářské problémy v Polsku ještě více prohloubily. Reakcí na špatné životní podmínky či na omezování svobody projevu a svobody náboženské bylo vyhlášení okupační stávky (polsky ''strajk okupacyjny'') dne [[14. srpen|14. srpna]] [[1980]]. Vlna stávek a veřejné projevy podpory gdaňským dělníkům se okamžitě rozšířily do celého Polska a brzy i do západních médií. Jednou z hlavních podmínek dělníků vedených [[Lech Wałęsa|Lechem Wałęsou]] bylo povolení vzniku skutečně nezávislých odborů - [[31. srpen|31. srpna]] musela komunistická garnitura kapitulovat a se stávkujícími dělníky podepsala dohodu, kterou přistoupila na jejich požadavky (mimo jiné zastavení růstu cen, zvýšení platů, zajištění lepších pracovních podmínek, příslib delší mateřské dovolené, dále pak právo na stávku, omezení cenzury, propuštění politických vězňů či požadavek obsazovaní funkcí podle schopností a ne podle příslušnosti ke komunistické straně PZPR). Vznikla [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]], první opravdu nezávislá odborová organizace ve východním bloku, která, přestože byla za doby tzv. výjimečného stavu (polsky ''stan wojenny'') postavena mimo zákon, musela být na konci 80. let polskou vládu znovu povolena a nazastupitelnou měrou se podílela na konci komunistických režimů ve východní [[Evropa|Evropě]].
== Odkazy ==
| |||