Řasy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 93.91.243.247 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JNováček
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 4:
{{možná hledáte|jiné významy slova [[řasa]]}}
{{různé významy|redirect=Algae|druhý=stejnojmenném jezeře|stránka=Figurnoje}}
[[Zelené řasy]] (nepočítáme-li mezi ně tedy [[Krásnoočka|eugleny]]) se také nacházejí v úzkém příbuzenstvu suchozemských rostlin, ale jedná se o [[Parafyletismus|nepřirozenouu skupinu]], jelikož právě [[vyšší rostliny]] se odvětvují uprostřed jejich vývojového stromu.
'''Řasy''' jsou jednoduché [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] organismy, tradičně řazené mezi [[nižší rostliny]]. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.<ref name="ideje"/> Mezi řasami najdeme jednobuněčné i mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno [[stélka|stélkou]]. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a hojněji se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vysychání [[symbióza|symbiózou]] s [[houby|houbou]] a tvoří součást [[lišejníky|lišejníků]].
 
Řasy jsou definovány jako [[autotrofie|autotrofní]] [[Fotosyntéza|fotosyntetizující]] organismy vyjma [[Vyšší rostliny|vyšších rostlin]]. Nelze je rozhodně chápat jako taxonomickou skupinu, jde o uskupení organismů napříč [[Klasifikace eukaryot|stromem života]] a jediným smyslem proč tuto skupinu respektovat je jejich ekologie. Všechny řasy, i přes vzájemnou nepříbuznost, zaujímají podobné [[Ekologická nika|ekologické niky]] a proto o nich lze hovořit jako o ekologické (nikoli systematické) skupině.
 
Mezi řasy se tradičně řadily i fotosyntetizující [[bakterie]] - [[sinice]]. Ačkoli podle dnešních poznatků patří do úplně jiné [[doména (biologie)|domény]] než ostatní řasy, přesto jsou často za řasy považovány i nadále a články o sinicích jsou dosud součástí fykologických periodik.
 
[[Chloroplast]]y vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou [[mixotrofie|mixotrofní]] nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily. Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, [[ruduchy]] a [[chaluhy]] poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří [[fytoplankton]]. Věda, která studuje řasy, se nazývá [[algologie]] či [[fykologie]].
 
Vodní řasy lze v závislosti na druhu využít jak jako [[potravina|potravinu]], tak [[palivo]] či [[surovina|surovinu]] na výrobu [[vodík]]u, [[Methan|metanu]] a [[biopalivo|biopaliva]].<ref name="ideje">{{Citace elektronického periodika
| periodikum = ideje.cz
| titul = Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda
| url = http://www.ideje.cz/cz/clanky/top-5-technologii-ktere-nam-darovala-ziva-priroda
| datum přístupu = 2008-8-21
| vydavatel = Prague Media Group s.r.o.
}}</ref>
 
<br />
 
== Vývoj pohledu na klasifikaci řas ==
Ještě ve 20. století byly řasy klasifikovány jako podtřída [[nižší rostliny]] v rámci rostlinné říše. Dnes víme nejen to, že řasy netvoří jednotnou skupinu, ale i to, že většina z nich není vůbec příbuzná rostlinám. Dříve se však systém organismů vytvářel striktně pouze morfologických znaků, což vedlo právě k zavedení řas jako celku a jejich členění na zelené, hnědé a červené podle převažujících [[Barviva|barviv]].
 
Červené řasy neboli [[ruduchy]] tvoří v současné době [[monofylum]] na bázi [[Archaeplastida]].
 
[[Zelené řasy]] (nepočítáme-li mezi ně tedy [[Krásnoočka|eugleny]]) se také nacházejí v úzkém příbuzenstvu suchozemských rostlin, ale jedná se o [[Parafyletismus|nepřirozenou skupinu]], jelikož právě [[vyšší rostliny]] se odvětvují uprostřed jejich vývojového stromu.
 
Takzvané [[hnědé řasy]] tvoří také nepřirozenou skupinu, ale s rostlinami již mají pramálo společného. Jejich plastid je [[Endosymbiotická teorie|ruduchálního původu]] a právě podle tohoto znaku je na konci 20. století vyčlenil [[Oxfordská univerzita|oxfordský]] odborník [[Thomas Cavalier-Smith]] do vlastní říše [[Chromista]]. Tento systém přebírá až do současnosti většina středoškolských učebnic. Později se však ukázalo, že tato říše není přirozená a hnědé řasy jsou dnes součástí hned tří říší. Většina se spolu se skupinou [[Rhizaria]] stala součástí taxonu [[SAR (taxonomie)|Sar]]. [[Skrytěnky]] a [[Haptophyta]] získali své vlastní říše.