Vinohradská synagoga: Porovnání verzí

Jakožto nové, moderní a rychle se rozvíjející město se [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]] staly v druhé polovině 19. století domovem mnoha židovských rodin. V poslední dekádě 19. století činil počet židovských občanů na Vinohradech už více než tři a půl tisíce a nadále prudce rostl. V roce [[1921]] byl počet členů [[Židovská obec|židovské obce]] 5732 osob, což z ní činilo jednu z největších židovských obcí v celém [[Československo|Československu]]. Skutečný počet [[Židé|Židů]] žijících na Král. Vinohradech však byl ještě daleko vyšší, nicméně nebyli registrováni v židovské obci, byli nepraktikující, pokřtění, popř. děti ze smíšených manželství apod. Velmi vysoká míra asimilace Židů do české společnosti byl pro meziválečné období jev typický, podobně jako například v Německu. Počet Židů žijících na Král.Královských Vinohradech před druhou světovou válkou se odhaduje na až třicet tisíc osob, tj. asi celá polovina židovské populace města.

Již roku [[1881]] byl na Král. Vinohradech ustaven ''Spolek pro vybudování isr. chrámu'' (německy ''Isr. Tempelbauvereien''). Samostatná židovská náboženská obec byla na Vinohradech založena roku [[1893]] (německy: ''Israelitische Cultusgemeinde in Königliche Weinberge'').<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lbo&datum=1893&page=105&size=45 LGBl. Böhmen 39/1893].</ref> Vypracování stavebního projektu templu bylo roku [[1894]] svěřeno přednímu [[vídeň]]skému [[architekt]]ovi [[Synagoga|synagogálních]] staveb [[Wilhelm Stiassny|Wilhelmu Stiassnýmu]] (paralelně v Praze projektoval např. i [[Jeruzalémská synagoga|Jubilejní synagogu]]).<ref name="Vinohrady">[http://www.neznamapraha.cz/vinohradska-synagoga/ www.neznamapraha.cz]</ref> Stavba probíhala nadcházející dva roky, mezi lety [[1895]] a [[1896]], a na [[Vysoké svátky]] [[Židovský kalendář|5657]], v září 1896, byla slavnostně otevřena za účasti mnoha vzácných hostí. Slavností projev přednesl [[Hradec Králové|královéhradecký]] rabín [[Heřman Kohn]]. Vinohradský rabín [[Gustav Weiner]] vydal při této příležitosti modlitby, které sám přeložil do češtiny. V synagoze poté jako [[šámes]], tj. správce, působil [[Eduard Wohryzek]], otec [[Julie Wohryzková|Julie WohrzykovéWohryzkové]], přítelkyně [[Franz Kafka|Franze Kafky]].

Synagoga byla postavena v [[Novorenesance|novorenesančním slohu]] s maurskými prvky. Stavba byla trojlodní, [[Bazilika|bazilikálního typu]], s širokými ženskými galériemigaleriemi na sloupových arkádách a s vnějším ochozem kolem celé budovy. Nad hlavním [[průčelí]]m do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné [[Rozeta (architektura)|růžicové okno]] s [[Davidova hvězda|Davidovou hvězdou]] uprostřed, [[Desatero|desky Desatera]] na vršku [[tympanon]]u a falešný [[portikus]], se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách rabínského domu a židovské školy do ochozu okolo budovy. V interiéru byl jako [[Stavební obklady|stavební obklad]] použit různobarevný [[mramor]] a barevné vitráže se starozákonními motivy. Sedadla byla vyřezávaná ze dřeva, v hlavní lodi v několika sekcích za sebou. Svojí kapacitouKapacitou přes 2000 míst to byla největší synagoga v Praze a patřila k největším na světě.<ref name="Vinohrady" /> Velikostí byla srovnatelná zhruba s [[Kostel svaté Ludmily (Vinohrady)|kostelem svaté Ludmily]] na blízkém [[Náměstí Míru (Praha)|náměstí Míru]] či s [[plzeň]]skou [[Velká synagoga v Plzni|Velkou synagogou]]. Náklady na zbudování synagogy činily 800&nbsp;000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]].

Při [[Letecký útok na Prahu 14. února 1945|náletu na Prahu 14. února 1945]] dostala synagoga zásah. Na rozsahu poškození mají značnou vinu Němci, kteří bránili hašení následného požáru.<ref name="Vinohrady" /> Přestože poškození budovy nebylo takové, aby nemohla být opravena a například využita například jako sirotčinec či sokolovna, neměl komunistický režim zájem na zachování této cenné budovy, akterá tak byla i přes protesty představitelů židovské obce v roce [[1951]] stržena.<ref>[http://www.holocaust.cz/cz/resources/jcom/fiedler/praha www.holocaust.cz]</ref> Pražské panoráma tak přišlo o jednu z dominant.