Modřany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace odkazu.
Řádek 175:
Pracující z oblasti [[Točná|Točné]], [[Dolní Břežany|Dolních Břežan]], [[Písnice]], [[Cholupice|Cholupic]], [[Libuš]]e, [[Okrouhlo|Okrouhla]] a [[Zvole (okres Praha-západ)|Zvole]] byli ještě po druhé světové válce sváženi do Modřan nákladními auty průmyslových podniků. Tyto podniky a místní národní výbory vyvíjely tlak na zavedení autobusové dopravy [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]]. Ta byla postupně zaváděna:<ref name="vlcek" />
* 14. května 1950 na lince Praha – Modřany – [[Jílové u&nbsp;Prahy]] (ještě v&nbsp;roce 1992/1993 jako linka ČSAD Vršovice od branického nádraží přes Točnou pod číslem 10900, dnes v podobné relaci jezdí linka PID č. 341)
* 4. října 1953 na lince Praha – Modřany – [[Točná]] – [[Vrané nad Vltavou]] (ještě v&nbsp;roce 1992/1993 jako linka ČSAD Vršovice od branického nádraží přes Točnou pod číslem 10950, dnes tuto funkci plní linka PID č. 331 jedoucí zze Michlestanice metra Budějovická)
* 17. března 1958 na lince Modřany – [[Zbraslav]] – [[Radotín]] (dnes tuto funkci plní linka 165 v úseku Modřany - Zbraslav)
* 2. ledna 1961 na lince Praha – [[Kunratice (Praha)|Kunratice]] – Modřany (později pod číslem 01113, roku 1970 zčásti nahrazena linkou 165)
* 28. května 1961 na lince Praha – Modřany – [[Březová (Březová-Oleško)|Březová]] – [[Oleško (Březová-Oleško)|Oleško]] (ještě v&nbsp;roce 1992/1993 jako linka ČSAD Vršovice od branického nádraží přes Závist pod číslem 11150, do této oblasti dnes jezdí linka PID č. 333 z&nbsp;[[Michle]] Budějovické)
Ještě koncem 60. let chyběla veřejná doprava v&nbsp;oblasti Tyršovy čtvrti (Na Lysinách).
 
Roku 1959 byla pokusně zavedena rekreační linka 222 od branického nádraží přes Modřany do Komořan, ale pro neúspěch byla zrušena.<ref name="pdz2" /> Roku 1966 byla od branického nádraží na Babu III prodloužena linka 106 z&nbsp;[[Kačerov (stanice metra)|Kačerova]], v&nbsp;oblasti Baby III tak nahradila dosavadní odbočnou větev linky 117; v roce 1971 pak byla tato prodloužená část linky 106 nahrazena novou linkou 170.<ref name="pdz2" />
 
20. ledna 1969, tedy krátce po připojení Modřan k Praze, byla zavedena linka 150 z Braníka do Tylovy čtvrtě.<ref name="pdz2" /> V roce 1970 byla zavedena linka 165 od Šeberáku do Modřan na Tylovo náměstí, jen s několika ojedinělými spoji během dne, která v tomto úseku nahradila dosavadní linku ČSAD<ref name="pdz2" /> (v roce 1978 byla pak linka 165 prodloužena od Šeberáku na Jižní Město a v roce 1984 z Modřan do Radotína<ref>[http://www.autobusy.org/linky/165.php Linka 165], Pražské autobusy nově, www.autobusy.org</ref>). Roku 1971 byla zavedena linka 173 od nádraží Braník pro obsluhu oblasti Na Beránku, kvůli absenci vhodné otočky však pokračovala za tehdejší hranici Prahy až do Cholupic.<ref name="pdz2" /> Postupně pak byly nejprve vybrané spoje a pak celá linka prodlouženy až na Točnou. V roce 1995 byl zrušen úsek do Braníka a trasa linky získala dnešní skobovitý tvar, kdy se ve směru z Točné z Obchodního náměstí obrací do Tyršovy čtvrtě, vybrané spoje přes sídliště až k Babě III (Násirovo náměstí).<ref>[http://www.autobusy.org/linky/173.php Linka 173] {{Wayback|url=http://www.autobusy.org/linky/173.php |date=20110128220848 }}, Pražské autobusy nově, autobusy.org</ref>
 
Další vývoj autobusové dopravy je spjat se zprovozněním [[C (linka metra v Praze)|první trasy metra]] a poté výstavbou sídliště.