Staňkovka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1988 za použití HotCat |
Rozšíření článku o kapitoly: lokalita, přírodní poměry, předmět ochrany a turismus značky: možné subjektivní formulace nevhodný zdroj možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 27:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-10-11
}}</ref> Celé území se překrývá s CHKO [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]]. Mezi chráněná území bylo vyhlášeno roku 1988 s cílem ochrany tolitové doubravy. Teplomilné doubravy poskytují domov hojně se vyskytujícímu [[Roháč obecný|roháči obecnému]] (Lucanus cervus) a také zde hnízdí silně ohrožený [[včelojed lesní]] (Pernis apivorus).<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Plány péče
| periodikum = drusop.nature.cz
| url = https://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=28373
| datum přístupu = 2020-10-31
}}</ref>
==
Staňkovka se rozprostírá v katastrálním území [[Radotín]] na levém břehu řeky [[Berounka|Berounky]] na poměrně strmém svahu, rozdíl nadmořských výšek je 202–360 m. n. m. Místo je orientováno jihovýchodním směrem a úsek má na délku přibližně kilometr. Celková výměra území činí 44,47 ha. Pod Staňkovkou se nachází železniční trať Praha-Beroun a na severozápadě sousedí s chatovou osadou.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam▼
| titul = Přírodní rezervace Staňkovka
| url = https://mapy.cz/turisticka?x=14.3294379&y=49.9747794&z=15&source=base&id=2086402
Řádek 39 ⟶ 45:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-10-11
▲| korporace = Seznam
}}</ref>
== Přírodní poměry ==
=== Geologie ===
Staňkovka leží na geologicky velmi významném profilu. V blízkosti železničního přejezdu podklad tvoří prachovité břidlice záhořanského souvrství. V roce 1900 posloužily tyto břidlice k popsání velkého množství [[Ramenonožci|ramenonožců]] a [[Trilobiti|trilobitů]]. V nadloží se pak nacházejí [[Jílovitá břidlice|jílovité břidlice]] bohdaleckého souvrství o tloušťce 150 m. Poslední a nejmladší vrstvou jsou jílovité břidlice králodvorského souvrství. V erozní rýze pak lze najít slepence s valounky křemene, které dokazují zalednění v době svrchního [[Ordovik|ordoviku]].<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Kubíková
| jméno = Jarmila
| příjmení2 = Ložek
| jméno2 = Vojen
| příjmení3 = Špryňar
| jméno3 = Pavel
| spoluautoři = a kolektiv
| titul = Chráněná území - Praha
| vydání = 1.
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno
| místo = Praha
| rok vydání = 2005
| počet stran = 304
| svazek edice = XII.
| strany =
| isbn = 80-86064-69-7
| isbn2 = 80-86305-00-7
}}</ref>. Útvary neživé přírody nejsou chráněny, přestože se jedná o důležitý souvislý profil svrchního [[Ordovik|ordoviku]]. Na vině je špatná dostupnost odkryvu pro výzkum i osvětu veřejnosti.<ref name=":0" />
=== Hydrologie ===
Nedaleko horního okraje se nachází studánka. Jedná se o přepad z nedaleké vodárny, jenž byl upravený do této podoby. Územím občasně protéká drobný vodní tok, který byl v nedávné době nevhodně zahlouben do propustku pod lesní cestou a došlo tak k narušení vodního režimu v jilmovém luhu.<ref name=":0" />
=== Flóra ===
Na zalesněných svazích se nachází několik druhů teplomilných doubrav. Největší plochu zaujímá břeková doubrava (Sorbo torminalis-Quercetum), která roste ve střední části svahu. Dominantní dřevinou je zde všelijak pokroucený [[dub zimní]] (Quercus petraea). Pro břekovou doubravu jsou typické druhy poukazující na nedostatek vláhy, např. [[tolita lékařská]] (Vincetoxicum hirundinaria) nebo [[vikev kašubská]] (Vicia cassubica).<ref name=":2" />
V extrémních přírodních podmínkách horních hran svahů na mělké a kamenité půdě chudé na živiny roste smolničková doubrava (Viscario-Quercetum) pojmenovaná po roztroušeně žijící [[Smolnička obecná|smolničce obecné]] (Steris Viscaria). V [[Bylinné patro|bylinném patře]] pak [[les]] doplňují acidofilní [[Lipnicovité|trávy]] jako [[kostřava ovčí]] (Festuca ovina) a [[metlička křivolaká]].<ref name=":0" /><ref name=":2" />
Zajímavostí celé lokality je jilmový luh (Querco-Ulmetum), vyrůstající na náplavovém kuželi drobného potoka.<ref name=":0" />
=== Fauna ===
Lokalita je významným útočištěm celé řady [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů. Za zmínku určitě stojí v České republice ohrožený [[roháč obecný]] (Lucanus cervus). Ten k životu potřebuje osluněné plochy a dostatek staré, tlející dřevní hmoty včetně [[Pařez|pařezů]].<ref name=":0" /> Další [[Brouci|brouk]] obývající toto území je třeba [[krajník hnědý]] (Calosoma Inquisitor).<ref name=":2" />
Nelze opomenout ani [[motýli]], jichž tu žije celá řada a byli i detailněji zkoumáni. Lze zmínit například kovovníčka (Incurvaria koerneriella), minovníčka (Tischeria marginea) a krásněnky (Metalampra cinnamomea). Z druhů snáze rozpoznatelnými i laiky zde žijí [[Žluťásek řešetlákový|žluťásek]] (Gonepteryx rhamni), [[píďalky]] (Cyclophora punctaria, Idaea emarginata), spoustu druhů můr, [[Perleťovec stříbropásek|perleťovec]] (Argynnis paphia) a [[Okáč prosíčkový|okáči]] (Aphantopus hiperantus). Potenciál na přemnožení má v některých letech [[obaleč dubový]] (Tortrix viridana). Více vzácně lze narazit na chráněného [[Otakárek fenyklový|otakárka fenyklového]] (Papilio machaon).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ
| titul = PR Staňkovka
| periodikum = AOPK ČR
| url = https://ceskykras.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody/chranena-uzemi/pr-stankovka/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-31
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| spoluautoři = Kolektiv autorů
| titul = Kniha o Radotínu
| editoři = Dagmar Broncová-Klicperová
| vydání = první
| vydavatel = MILPO MEDIA s. r. o.
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 230
| strany =
| isbn = 978-80-87040-20-1
}}</ref>
Staňkova je domovem pravidelně zde hnízdících [[Včelojed lesní|včelojedů lesních]] (Pernis apivorus). Každoročně se sem vrací 1-2 páry tohoto silně ohroženého [[Dravci|dravce]]<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| titul = Včelojed lesní
| url = https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C4%8Delojed_lesn%C3%AD&oldid=18785615
| poznámka = Page Version ID: 18785615
| jazyk = cs
}}</ref>. Z chráněných druhů se zde vyskytuje 2-5 párů [[Strakapoud prostřední|strakapouda prostředního]] (Dendrocopos medius) jimž také vyhovují zdejší starší prosvětlené lesy.<ref name=":0" />
Tomuto území neprospívá přítomnost mufloního stáda, které se zde již naštěstí posledních 5 let trvale nevyskytuje.<ref name=":0" />
== Předmět ochrany ==
Staňkovka je nejkvalitnějším územím svého druhu v [[Praha|Praze]], a tak bylo rozhodnuto o její vyhlášení coby [[přírodní rezervace]] i přesto, že spadá pod [[Chráněná krajinná oblast Český kras|CHKO Český kras]].<ref name=":0" /> Cílem je zachování všech spekter [[Ekosystém|ekosystémů]] od acidofilních teplomilných doubrav přes hercynské [[Dubohabřina|dubohabřiny]], perialpidské bazifilní teplomilné doubravy až k tvrdému luhu nížinných [[Řeka|řek]]. Důležité je uchovat původní druhovou skladbu [[Dřevina|dřevin]] a ochránit prostor před [[Náletová dřevina|nálety]].<ref name=":0" /> Rostlinným druhům, jež jsou hlavně světlomilné, by prospělo lesní hospodářství prosvětlující porost. Dále se ochrana soustřeďuje na již zmiňovaného [[Roháč obecný|roháče obecného]] (Lucanus cervus) ponecháním odumřelé dřevní hmoty na stanovišti. Aby nebylo ohroženo hnízdění [[Včelojed lesní|včelojeda lesního]] (Pernis apivorus) měly by se veškeré zásahy do [[Les|lesa]] uskutečňovat v zimním období.<ref name=":0" /> Pokud by se v lokalitě opět objevili [[Muflon|mufloni]], páchající velké škody okusem, bylo by nutno je eliminovat.<ref name=":0" />
== Turismus ==
Podél severního okraje prochází červená [[turistická značka]], relativně dosti využívána veřejností. Méně známá je vrstevnicová pěší cesta vedoucí od studánky směrem do Černošic. Spíše ji využívají jen místní, přestože se jedná o velice pěknou cestu, která by mohla sloužit k větší osvětě tohoto území. Staňkovkou vede ještě jedna lesní cesta, a to spodním okrajem směrem od Radotína, rovnoběžně se železniční tratí.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
Turismus zde není na závadu, naopak by bylo vhodné území více popularizovat k šetrné rekreační turistice a osvětě.<ref name=":0" />
== Odkazy ==
| |||