Verze z 28. 10. 2020, 00:52 editovat Tomáš Merta (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 917 editací Typografie, drobné úpravy značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 10. 2020, 21:01 editovat zrušit editaci Johanka4712 (diskuse \| příspěvky) 7 editací Upravení a doplnění textů, přidání dalších referencí značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 41: == Historie == ~~Během roku~~Roku 1939 za okupace, se na této rozloze vykácely stromy a začala se využívat jako vojenská střelnice. Po druhé světové válce se střelnice využívala pro nácvik bombardování. V roce 1990 armáda přestala prostor využívat, a tak docházelo k osidlování náletových dřevin. Především to byly [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''), [[Bříza bělokorá\|břízy bělokoré]] (''Betula pendula''), či [[Olše lepkavá\|olše lepkavé]] (''Alnus glutinosa''). Nejen, že se postupně zalesňovaly všechny volné plochy, ale docházelo i zazemňování prohlubní s vodou, kde se vyskytovala řada vodních organismů.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 55: \| url = http://www.mestske-lesy.cz/tipy-na-vylet/chranena-uzemi.html \| datum přístupu = 2020-10-27 }}</ref><ref name=":5">RNDr. Blanka Mikátová. Informační tabule Běleč-střelnice, Městské lesy Hradec Králové. [cit. 2020-10-29].</ref> }}</ref>▼ Začala [[extinkce]] místních druhů rostlin a živočichů. K obnově tohoto biotopu se přihlásila [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] ve spolupráci s [[Městské lesy Hradec Králové\|Městskými lesy Hradec Králové]]. Mnoho náletových dřevin se odstranily a prohlubně se odbahnily a vrátily tak do původního stavu. V roce 2004 byl velký zlom, kdy se zrenovovaly tři tůně, kde se začalo dařit místní vegetaci. Po pár letech došlo k dalšímu obnovení tůní, v jejichž okolí se prořezaly dřeviny, aby vznikla větší osluněná místa.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":5" /> V roce 2016 byla střelnice vyhlášena jako evropsky významná lokalita.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika Řádek 66: == Přírodní rozměry == Během výcviků se používaly těžké vojenské techniky a docházelo tak k nepravidelnému rozložení plochy a k větší pestrosti biotopu. Výbuchy munice vytvářely prohlubně, kde zůstávala voda. V takovém to prostředí se začalo vyskytovat spoustu vodních organismů. Ve chvíli, kdy se lokalita přestala používat k výcviku, začaly již zmiňované nálety dřevin a k zánikům prohlubní. Nastala tak zvaná [[Sukcese (ekologie)\|sukcese]]. Značná část lokality však proběhla obnovou a můžeme tu tak nalézt pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva.<ref name=":5" /><ref name=":1" /> === Mokřadní společenstva === ~~Nalezneme zde tůně, které jsou ideálním místem pro život vážky jasnoskvrnné<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika~~ Místa, jež jsou bohatá na povrchovou vodu či na podpovrchovou vodu<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Mokřady \| periodikum = mokrady.ochranaprirody.cz \| url = http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady/ \| datum přístupu = 2020-10-29 }}</ref>. Právě Běleč- střelnice má [[Mokřad\|mokřady]] vytvořené z ramen již ze zmiňovaného Bělečského potoka, ale také z prohlubní, ve kterých zůstává voda. Nalezneme zde tůně, které jsou ideálním místem pro život vážky jasnoskvrnné(Leucorrhinia pectoralis)<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika \| titul = Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná {{!}} Libellulidae - vážkovití {{!}} Natura Bohemica \| periodikum = www.naturabohemica.cz \| url = http://www.naturabohemica.cz/leucorrhinia-pectoralis/ \| datum přístupu = 2020-10-27 }}</ref>, ~~anebo~~[[Čolek ~~prohlubně~~horský\|čolka ~~plné~~horského]] ~~vláhy,~~(Ichtyosaura ~~které jsou ideálním~~alpestris) ~~biotopem~~nebo například ~~pro~~[[Ropucha ~~ropuchu~~obecná\|ropuchy ~~obecnou~~obecné]] (''Bufo bufo'').<ref name=":0" /><ref name=":1" />[[Soubor:Běleč-střelnice3.jpg.jpg\|náhled\|445x445pixelů\|Bříza bělokorá (Betula pendula)]] === Geomorfologie === ~~[[Soubor:Běleč-střelnice3.jpg.jpg\|náhled\|445x445pixelů\|Bříza bělokorá (Betula pendula)]]~~ [[Soubor:Tůně.jpg.jpg\|náhled\|360x360pixelů\|Tůně]] Běleč – střelnice se nachází v 253–256 m n. m.<ref name=":2" />, tudíž podle této hodnoty se může konstatovat, že se zde nevyskytují žádné velké vyvýšeniny, či hluboké prohlubně. Celá lokalita je obklopena lesním komplexem, který je tvořen převážně borovicemi. Podloží se skládá hlavně ze sedimentů české křídové pánve.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = česká křídová pánev - Geologická encyklopedie \| periodikum = www.geology.cz \| url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ceska_kridova_panev \| datum přístupu = 2020-10-29 ▲}}</ref> == Ochrana == Hlavním důvodem, proč chránit toto území, je vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Mokřadní stanoviště v těchto místech jsou významnou lokalitou zejména pro vážku jasnoskvrnnou<ref name=":3" />, která se vyskytuje vzácně po celé Evropě, a proto je cílem chránit její populaci. Dále se tato lokalita využívá pro studování a sledování vývoje porostů vzniklých sukcesí. Znalosti se pak mohou uplatnit při hospodářských postupech.<ref name=":0" /> V západní a střední Evropě se v minulosti považovala za rozšířený druh vážky, avšak za posledních pár let, kvůli hospodaření v krajině se její populace velmi rychle snížila. V České republice se stále vyskytuje, a to hlavně na trvale zamokřených biotopech s pH okolo 5-8,5. Dále se s ní můžeme setkat u rybníků, v post-těžebních lokalitách, anebo právě v oblastech po vojenském zásahu.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Harabiš \| jméno = Filip \| titul = Analýza habitatových nároků a identifikace potenciálních rizik pro „naturové“ druhy vážek Analysis of habitat requirements and identification of potential risks for dragonflies of Natura 2000 Habitats Directive \| url = https://www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058735.pdf?seek=1509527974 \| vydavatel = \| místo = \| datum vydání = \| datum přístupu = }}</ref> Dalším důvodem k ochraně je ohledně sledování vývoje porostů vzniklých sukcesí. Znalosti se pak mohou uplatnit při hospodářských postupech.<ref name=":5" /> == Fauna == Z ptactva zde můžeme sledovat [[Sluka lesní\|sluku lesní]] (''Scolopax rusticola''), [[Dudek chocholatý\|dudka chocholatého]] (''Upupa epops''), [[Skřivan lesní\|skřivana lesního]] (''Lullula arborea''), [[Linduška lesní\|lindušku lesní]] (''Anthus pratensis'') nebo také [[Červenka obecná\|červenku obecnou]] (''Erthacus rubecula'') a [[Drozd zpěvný\|drozda zpěvného]] (''Turdus philomelos'').<ref name=":5" /> [[Soubor:Zvonek rozkladitý.jpg.jpg\|náhled\|Zvonek rozkladitý (Campanula patula) ]] Zdejší lokalita bohatá na tůně a mokřady, je domovem především obojživelníků, a to [[Čolek horský\|čolka horského]] (''Ichtyosaura alpestris''), [[Čolek obecný\|čolka obecného]] (''Lissotriton vulgaris''), [[Skokan hnědý\|skokana hnědého]] (''Rana temporaria'') a [[Ropucha obecná\|ropuchy obecný]] (''Bufo bufo''). Nejcennějším lokálním obojživelníkem je [[skokan ostronosý]] (''Rana arvalis''), který je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. Skokani ostronosí mohou dorůst až 8 cm a samci jsou v době rozmnožování lehce zbarveni do modra.<ref name=":0" /> Dále se zde i nacházejí 3 zástupci plazů. Je jím [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara''), [[zmije obecná]] (''Vipera berus'') a [[slepýš křehký]] (''Anguis fragilis'').<ref name=":1" /><ref name=":0" /> Jako nakonec nesmíme zapomenout zmínit vážku jasnoskvrnou (Leucorrhinia pectoralis)<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika Nejvýznamnějším zástupcem zdejší fauny je vážka jasnoskvrná (''Leucorrhinia pectoralis'')<ref name=":3" />, která je vzácná po celé Evropě, a díky ní je tato lokalita evropsky významná. Vážka se líhne na přelomu dubna a května, nejčastěji je pozorovatelná během léta. Často se vyskytují u tůní, na větvích anebo v korunách stromů.<ref name=":1" /><ref name=":0" /> \| titul = Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná {{!}} Libellulidae - vážkovití {{!}} Natura Bohemica \| periodikum = www.naturabohemica.cz \| url = http://www.naturabohemica.cz/leucorrhinia-pectoralis/ \| datum přístupu = 2020-10-29 }}</ref>, která je největším zástupcem rodu Leucorrhinia. Velikost vážky u samic se pohybuje kolem 32 mm a u samců kolem 39 mm. Samci mají hruď a zadeček zbarvený do červenohnědé barvy a na sedmém článku zadečku se vyskytuje světle žlutá skvrna. Samice mají na zadečku skvrny spíše do oranžova.<ref name=":6" /> Obě pohlaví mají plamky na křídlech tmavé. Vážka se líhne na přelomu dubna a května, nejčastěji je pozorovatelná během léta. Často se vyskytují u tůní, na větvích, anebo v korunách stromů.<ref name=":5" /> == Flora == Řádek 100 ⟶ 127: \| datum přístupu = 2020-10-27 \| jazyk = cs }}</ref>, [[přeslička lesní]] (''Equisetum sybaticum''), [[rdest alpský]] (''Potamogeton alpinus''), [[rdest tupolistý]] (''Potamogeton obtusifolius''), [[rdesno blešník]] (''Persicaria lapathifolia'') a [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis''). Nejhojnější dřevinou je zde [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), říká se jí také bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Právě bříza je nejčastějším vysazovacím stromem při rekultivaci krajiny. Další dřevinou, s kterou se můžeme na tomto území setkat, je [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'').<ref name=":4" /><ref name=":0" /> == Turismus ==

Běleč – střelnice: Porovnání verzí