Goralé: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
move
Řádek 2:
'''Goralé''' ({{Vjazyce2|pl|''Górale''}}; [[těšínské nářečí|těšínským nářečím]] ''Gorole''; {{Vjazyce2|sk|''Gorali''}} nebo i starší ''Horali''<ref>Horali in: ''Pyramída-encyklopedický časopis moderného človeka'', č. 42, 1974.</ref><ref>goral in: Peciar, Š. (ed.): ''Slovník slovenského jazyka'', 1959–1968.</ref>; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního [[Polsko|Polska]], severního [[Slovensko|Slovenska]] a severovýchodního [[Česko|Česka]] ([[Těšínsko]]). Ve svém širším vymezení však žijí také v&nbsp;[[Bukovina (země)|Bukovině]] na západní [[Ukrajina|Ukrajině]] a v&nbsp;severním [[Rumunsko|Rumunsku]]. Je to tak etnická skupina žijící podél severního [[Karpaty|karpatského oblouku]].
 
Goralé hovoří [[Goralská nářečí|goralskými nářečími]], která jsou polského původu.{{Chybí zdroj}} s příměsí češtiny a němčiny.{{Chybí zdroj}} Kulturně jsou spříznění hlavně s&nbsp;[[Lemkové|Lemky]], [[Huculové|Huculy]] a [[Bojkové|Bojky]].
[[Soubor:Goralenvolk 1.jpg|náhled|Návštěva [[Hans Frank|Hanse Franka]] v [[Zakopane|Zakopaném]] v [[listopad]]u [[1939]]]]
[[Poláci|Poláky]] uváděný údajný polský původ a národní charakter Goralů sloužil jako základ polských územních požadavků v [[československo-polské pohraniční spory|československo-polských pohraničních sporech]], zejména na [[Orava (region)|Oravě]] a [[Spiš]]i. Podobným způsobem se snažili využít Goraly [[Němci]] v době [[druhá světová válka|druhé světové války]] a tvrdili, že Goralé jsou německého původu (tzv. ''Goralenvolk'').