Miloš Nesvadba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m upřesnění |
nevhodné umístění té fotografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - umělec
}}
[[File:Miloš Nesvadba jako policajt Pazdušek 1947.jpg|thumb|Miloš Nesvadba (vpravo) jako policajt Pazdušek (Jan Drda: Městečko na dlani, Studio Národního divadla 1947)]]
Řádek 13 ⟶ 12:
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal [[Scénografie|scénograf]]em a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu ([[1944]]) a přihlásil se na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř]] v Praze. Jeho studia však přerušila [[druhá světová válka]] a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v ''Souboru mladých'' [[Jindřich Honzl|Jindřicha Honzla]] (později [[Studio ND|Studia Národního divadla]]). V roce [[1948]] byl angažován do činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru ''[[Revizor (Gogol)|Revizora]]'' zde odehrál spolu s [[Luba Skořepová|Lubou Skořepovou]] dne [[18. červen|18. června]] [[2014]].<ref name="čt140619" />
Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii [[Miroslav Cikán|Miroslava Cikána]] ''[[Alena (film)|Alena]]'' v roce [[1947]]. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu [[1950–1959|50. let]], později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce [[Bořivoj Zeman|Bořivoje Zemana]] ''[[Pyšná princezna]]'' ([[1952]]). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce [[1977]] podepsal tzv. [[anticharta|antichartu]] a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce [[Rudé právo|Rudého práva]].[[File:Miloš Nesvadba 1948 Národní divadlo.jpg|thumb|Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře [[Miloslav Stehlík|Miloslava Stehlíka]] ''Loď dobré naděje'', uvedené v [[Národní divadlo|Národním divadle]] v roce [[1948]] v režii [[František Salzer|Františka Salzera]]]]Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]''. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy ''Mateřídouška'' a ''Sluníčko'', ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.
V roce 1964 se stal zakládajícím členem ''Odboru přátel a příznivců Slavie'', který měl za cíl zachránit a pozdvihnout [[SK Slavia Praha|fotbalovou Slavii]], toho času živořící ve druhé fotbalové lize.<ref name="slavia">{{Citace monografie | příjmení = Houška | jméno = Vítězslav | příjmení2 = Procházka | jméno2 = Pavel | titul = Věčná Slavia | vydavatel = Olympia, a. s. | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 246 | strany = 127 | vydání = 3 | isbn = 978-80-7376-200-1}}</ref>
|