Ludvík Lazar Zamenhof: Porovnání verzí

'''Ludvík Lazar Zamenhof''' ([[Polština|pol.]] {{lang|pl|Ludwik Łazarz Zamenhof}}) ([[15. prosinec|15. prosince]] [[1859]] [[Białystok|Bělostok]] – [[14. duben|14. dubna]] [[1917]] [[Varšava]]) byl [[oftalmologie|oční lékař]], [[filologie|filolog]] a tvůrce [[Esperanto|esperanta]], [[Umělý jazyk|umělého jazyka]] [[mezinárodní pomocný jazyk|určeného pro mezinárodní komunikaci]].

Narodil se 15. prosince 1859 v [[Polsko|polském]] městě [[BiałystokBělostok|Bělostoku]] (tehdy součást [[Ruské impérium|Ruského impéria]]). Jeho původní křestní jméno bylo Eliezer (v jidiš Lejzer, v ruštině Lazar).{{Doplňte zdroj}} Byl nejstarším synem 22letého učitele jazyků Mordechaje (Marka) Zamenhofa a jeho o tři roky mladší manželky Liby Rochly (Rozálie), kterým se postupně narodilo dalších 10 dětí (z nichž 2 záhy zemřely). Za svůj rodný jazyk považoval [[ruský jazykRuština|ruštinu]], kterou mluvil jeho otec<ref>V dopise Th. Thorsteinssonovi z 8. března 1901 napsal: ''Mia gepatra lingvo estas la rusa; sed nun mi parolas pli pole...'' "Můj rodný jazyk je ruština, ale teď mluvím více polsky..." Viz také jeho životopisci A. Zakrzewski a E. Wiesenfeld.</ref> (případně [[běloruský jazykBěloruština|běloruštinu]], která tehdy nebyla považována za odlišnou od ruštiny a která možná měla silný vliv na [[fonologie esperantaEsperanto|fonologii esperanta]]). Odmalička mluvil ale také [[jidiš]], který se naučil od matky.<ref>Claude Piron, "Kontribuaĵo al la studo pri la influoj de la jida sur Esperanton", ''Jewish Language Review,'' 4, 1984[http://user.in-berlin.de/~maxnet/esperanto/piron/jida.htm]</ref> Jak vyrůstal, mluvil častěji [[polský jazykPolština|polsky]] a v tomto jazyce později vychovával své děti. Jeho otec byl učitelem [[Němčina|němčiny]] a Zamenhof hovořil plynně také německy, ačkoliv ne tak přirozeně jako jidiš. Později se naučil také [[francouzský jazykFrancouzština|francouzsky]], [[latina|latinsky]], [[řecký jazykŘečtina|řecky]], [[hebrejština|hebrejsky]] a [[angličtina|anglicky]] a zajímal se o [[italský jazykItalština|italštinu]], [[španělský jazykŠpanělština|španělštinu]] a [[litevský jazykLitevština|litevštinu]].