Wikipedie

Haugvicové z Biskupic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: ruční vrácení zpět revertováno
m verze 19089165 uživatele Vybuchující vrak (diskuse) zrušena – revert loutkového účtu
značka: vrácení zpět
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno = Haugvicové z Biskupic<br> (Haugwitz de Biskupitz)
| znak = HAUGWITZ knížecí erb.jpg
| velikost znaku = 150px
| popisek = Erb knížecí linie rodu Haugviců
| země = Lužice a Kladsko, {{Vlajka a název|České království}}, {{Vlajka a název|Markrabství moravské}}
| mateřská dynastie =
| tituly = rytíři, baroni, hrabata, knížata
| zakladatel = bratři Otto, Sweydiger, Kilián Haugwitzové z Biskupitz
| mýtický zakladatel = velitel armád Karla Velikého jménem Huguwin, rok 772
Řádek 14:
| přeslice =
| poslední vládce =
| současná hlava = vládnoucí kníže rodu
| větve rodu = Slezská, Moravská, Česká a Kladská
}}
[[Soubor:Zámek Holešov.jpeg|náhled|Zámek Holešov]]
[[Soubor:Karviná, zámek a park.JPG|alt=Karviná|náhled|Hradozámek Fryštát]]
'''Haugvicové z Biskupic''' (též ''Haugwitzové'' či ''Haužvicové'') jsou [[hrabě]]cí a [[kníže]]cí [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|rodina]] pocházející z [[Kladské hrabství|Hrabství kladského]]. Její příslušníci nikdy nevlastnili moravské panství [[Náměšť nad Oslavou]] (viz [[Haugvicové z Malé Obiše]]).
 
== Historie ==
Řádek 159:
}}</ref>
[[Soubor:Zámek Milotice, Milotice 1.JPG|náhled|Zámek Milotice]]
Jeho potomci působili následně např. na [[Litomyšl (zámek)|Litomyšli]], [[Holešov (zámek)|Holešově]], [[Chropyně|Chropyni]], Rymnici, [[Čelákovice|Čelákovicích]], [[Milotice (zámek)|Miloticích]], [[Linhartovy (zámek)|Linhartovech]], Kralicích, [[Rokytnice (zámek)|Rokytnici]], Tovačově, Ořechově, Brandýse nad Labem, v&nbsp;Podhořicích, ve Slaném a v&nbsp;Praze. Jeho vnuk také Hanuš obdržel 8. prosince 1555 moravský dědičný panský stav a stal se [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]]. Rodina dosáhla dne 13. května 1642 hraběcího stavu skrze císařského plukovníka Alexandra Jošta Haugvice barona z Biskupic, který se přesunul z&nbsp;Moravy na tvrz do Čelákovic na panství Brandýské. Rodinu postihl majetkový a společenský úpadek roku 1665 po prodeji panství a zámku Rokytnice. Potomci Karla hraběte Haugvice a barona z Biskupic (1618–1668) se k finančním prostředkům z prodeje rodových majetků nikdy nedostali.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = File4u PDF Viewer 1.0
| periodikum = www.celakovice.cz
| url = https://www.celakovice.cz/filemanager/pdf-viewer/index.php?fileID=738145
| datum přístupu = 2020-08-03
}}</ref> Starší syn Karel, nar. 3. 12. 1649, se v dospělosti oženil roku 1685 s Johannou Barborou z Heydlberku (1664–1744), s níž měl jen jediného syna Josefa Haugvice (1687–1747). Ten se oženil (24. 9. 1714) s Magdalenou Evou z Reichenburgu (1692–1753). Přestěhoval se za ní do města Brandýsa nad Labem, kde si nechal roku 1735 vystavět honosný měšťanský dům č. 181 a měl s manželkou šest dětí (Jan Pavel 1715–1757, Václav 1717–1778, Anna Františka nar. 1719, Magdalena nar. 1722, Josef Šimon nar. 1724 a František Josef 1727–1733). Jejich potomci však dalšímu finančnímu úpadku rodiny již zabránit nedokázali. Posledním aristokratem, který pojal za manželku šlechtičnu, byl v této linii majitel nákladné rybárny č. 176 Josef Haugvic. Sňatek proběhl dne 24. 10. 1768 a nevěstou byla zchudlá aristokratka Antonie roz. Holopherek (von Holopher), s níž měl jedenáct dětí, které všechny dosáhly plnoletosti. Rozdrobení zbytku rodinného majetku mezi tolik dědiců tím bylo zpečetěno. Nikdo z nich již nepojal za partnera příslušníka aristokratického stavu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = File4u PDF Viewer 1.0
| periodikum = www.celakovice.cz
| url = https://www.celakovice.cz/filemanager/pdf-viewer/index.php?fileID=795147
| datum přístupu = 2020-08-03
}}</ref>
 
;Česká linie rodu Haugviců z Biskupic
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Haugvicové_z_Biskupic“