Wikipedista:Ikcur/pískoviště 2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pracuju značka: editace z Vizuálního editoru |
pracuju značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - železniční tunel}}
'''
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum = www.atlasdrah.net
| vydavatel =
| url = https://www.atlasdrah.net/cz/stredocesky/?id=baza&poz=
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-10-
}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Realizace tunelů Votice – Benešov
| url = https://www.koridory.cz/realizace-tunelu-votice-benesov/
Řádek 18:
| místo =
| datum vydání = 2012-05-25
| datum přístupu = 2020-
| kapitola =
}}</ref> ▼
== Historie ==
V období srpen 2009 až prosinec 2013 byla provedena modernizace železniční trati v úseku Votice – Benešov u Prahy v délce 18,405 km. Modernizace byla provedena v rámci optimalizace [[Čtvrtý železniční koridor|Čtvrtého tranzitního koridoru]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šponar
| jméno = Radim
Řádek 32:
| datum vydání = 2011-11-18
| datum přístupu = 2020-09-24
}}</ref> V rámci projektu byla postavena místo jednokolejné trati dvoukolejná a byla zvýšena rychlost až do 160 km/h. Součásti stavby byly rozsáhlé přeložky trati a dále např. výstavba tří nových železničních mostů, rekonstrukce a sanace 17 mostů, sanace železničního spodku na 39,813 km, postavení dvou nových silničních mostů, pěti nových dvoukolejných tunelů atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 44:
}}</ref>
Generální projektant [[Sudop Praha|SUDOP Praha]] a. s., dodavatelé Sdružení VoBen, Eurovia CS, [[Subterra]] a. s., Viamont DSP, a. s. Geotechnický dozor a monitoring prováděla firma SG Geotechnika.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul =
| periodikum = Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru {{!}} SG Geotechnika a.s.
| url = http://www.geotechnika.cz/cs/co-delame/reference/40-prestavba-trati-votice-benesov-u-prahy-na-iv-zeleznicnim-koridoru
Stavba byla zahájená koncem roku 2009. Výstavbu provedla firma
▲| titul = Votice, Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy, Votický tunel {{!}} HOCHTIEF
| periodikum = www.hochtief.cz▼
▲| datum přístupu = 2020-10-03
| titul = Votice - Votický tunel▼
| periodikum = www.mosty-tunely.cz▼
| url = http://www.mosty-tunely.cz/objekty/detail/votice-voticky-tunel/▼
| datum přístupu = 2020-10-03▼
}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení =
| jméno =
Řádek 66 ⟶ 61:
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-09-24
}}</ref> Dne 30. září 2010 byl Zahradnický tunel proražen.<ref>{{Citace
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| url = https://www.koridory.cz/razba-prvniho-tomickeho-tunelu-zahajena/▼
| vydavatel = Železniční koridory
| místo = ▼
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-09-24▼
}}</ref> Zprovoznění tunelů bylo provedeno 29. srpna 2012 a zahájení dvoukolejného provozu na celé modernizované trati nastalo 3. prosince 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
| datum přístupu = 2020-10-03▼
| titul = Modernizace trati Votice a Benešov u Prahy
| url = http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/modernizace-trati-votice-a-benesov-u-prahy/
}}</ref>
== Geologie ==
Tunel se nachází v Jihočeské vysočině, [[Geomorfologická soustava|geomorfologické soustavě]] tvořené [[Paleozoikum|paleozoickými]], hlubinnými a žilnými vyvřelinami. Z horninových typů jsou zastoupeny převážně drobnozrné žilnaté [[Žula|granity]] a aplity a v části území porfyrické, středně zrnité, [[amfibol]]-[[biotit]]ické [[Žula|žuly]] typu Čertova břemene a porfyrické, středně zrnité biotitické žuly s amfibolitem sedlčanského typu.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tatíčková
| jméno = Eva
Řádek 91 ⟶ 95:
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-10-03
}}</ref>
Ražba byla prováděna v kvalitní, slabě navětralé biotiticko-amfibolitické žule sedlčanského typu. Lokálně se projevily tektonické poruchy s projevem výraznějšího rozpukání horniny s limonitizovanými plochami nespojitosti a vyššími přítoky vody. Vydatnost přítoků podzemní vody se pohyboval v do 0,1 l/s a v místech tektonických poruch do 0,3 l/s. Výška nadloží se pohybovala od 4 do 25 m.
Tunel leží ve svahu vrchů 477 [[m n. m.]] a 482 m n. m. (lokalita Za Ovčírnou) v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]]
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum = Mapy.cz
| vydavatel =
| url = https://mapy.cz/
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-10-
}}</ref>
== Popis ==
=== Tunel ===
Dvoukolejný tunel byl postaven pro železniční trať [[Železniční trať Praha – České Budějovice|Praha – České Budějovice]] mezi stanicí Olbramovice a zastávkou Tomice v roce 2012. V délce 454 m od vjezdového portálu je přímý a dalších 191 m je přechodnice s následným směrovým obloukem v délce 399 m o poloměru 1404 m až k výjezdovému portálu. Tunel má v celé délce sklon 9 ‰.<ref name=":2" />
Z celkové délky 1044 m byla metodou [[Nová rakouská tunelovací metoda|NRTM]] ražena část dlouhá 936 m, u portálů byl tunel stavěn v hlubokých zářezech: jižní vjezdový o délce 48 a 60 m severní výjezdový. Stěny stavební jámy vjezdového úseku byly zajištěny stříkaným betonem o tloušťce 100 mm s vyztužením ocelovou sítí. U výjezdového portálu mimo stříkaného betonu vyztuženého ocelovou sítí bylo provedeno kotvení stěn ocelovými hřebíky o délce 3, 4 a 5 m. Trvalý svah byl zajištěn gabionovou zdí o výšce pěti metrů.
Plocha výrubů ražené části byla od 102 do 106 m², z toho na kalotu připadalo od 61 do 65 m² a zbytek na jádro a dno (kolem 35 m²). Primární ostění v tloušťce 100 až 250 mm tvořil stříkaný [[beton]] C30/37 s výztuží z ocelových příhradových oblouků, výztužných sítí a hydraulicky upínané svorníky. Sekundární ostění v ražené části je z monolitického železobetonu o tloušťce 350 mm třídy C25/30 (klenba) a C30/37 (základové pasy). Betonáž byla prováděna pomocí bednícího vozu v záběru 12 m. U portálů je zesílení sekundárního ostění provedeno samonosnou výztuží. Tloušťka ostění v hloubené části tunelu ve vrcholu klenby je 600 mm a směrem k opěří se zvětšuje.<ref name=":3" /> Hydroizolace v ražené části je zajištěna dvoumilimetrovou fólií PVC. Hloubené úseky jsou provedeny z betonu C30/37, který je odolný proti průsakům vody.<ref name=":2" />
▲}}</ref>
Vytěžená nadbytečná hornina byla použita k výstavbě nového železničního náspu v [[Heřmaničky|Heřmaničkách]].
=== Úniková cesta ===
Součástí bezpečnostních opatření je úniková cesta, která je ve vzdálenosti 738 m od vjezdového portálu na pravé straně. Ražená štola únikové cesty má půdorys podkovy, délku 58,5 m a průřez 16 m². Štola navazuje na kruhovou šachtu o poloměru 7 m a hloubce 26,1 m s ocelovým schodištěm, které vede na povrch u místní komunikace nad obcí Zahradnice.. Středem šachty vede elektroinstalace a vzduchotechnika. Štola i šachta má dvouplášťové ostění s mezilehlou izolací. Definitivní ostění štoly má tloušťku 200 mm, u šachty je to 350 mm. Štola i šachta mají nezávislé větrání, u štoly je řešeno jako přetlaková komora.<ref name=":2" /><ref name=":0" />
▲| url = https://www.koridory.cz/razba-prvniho-tomickeho-tunelu-zahajena/
▲| místo =
▲| datum přístupu = 2020-09-24
▲}}</ref>
== Odkazy ==
Řádek 150 ⟶ 134:
=== Externí odkazy ===
*
| |||