Verze z 5. 10. 2017, 07:46 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 10. 2020, 22:41 editovat zrušit editaci Filoman (diskuse \| příspěvky) 590 editací m korekce značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 41: Evapority jsou výsledkem vypařování solanek. Běžná mořská voda má [[salinita\|salinitu]] okolo 35 ‰, tedy v jednom litru (kg) vody se nachází kolem 3,5 g minerálních látek. Tvorba sraženin minerálů je výrazně závislá na jejich koncentraci, teplotě ale i celkového složení roztoku, protože některé ionty mohou sloužit jako katalyzátory - podporují tvorbu sraženin jiných. Mechanismus vzniku evaporitických minerálů je následující: jako první obvykle vypadávají z roztoku [[karbonát]]y ([[Vápenec\|vápence]] a [[Dolomit (hornina)\|dolomity]]), které jsou zároveň nejméně rozpustné. Když postupně vypařování sníží objem vody na 19 % původního stavu, začíná se ~~kondenzuje~~kondenzovat i [[sádrovec]] a [[anhydrit]]. Při tom se spotřebuje podstatná část Ca a SO4<sup>2-</sup>. Poté, co solanka sníží svůj objem na 9,5 % původního stavu, začíná se kondenzovat [[halit]]. Nakonec, poté co zůstanou poslední 4 % původního roztoku, dochází k ukládání hořečnatých ([[carnallit]], [[kieserit]], [[kainit]]) a draselných minerálů ([[sylvín]]). Posledním v řadě je obvykle [[bischoffit]].<ref>Kendall, A.C., 2005, ''Evaporites.'' in Selley, R.C., Cocks, L.R.M., Plimer, I.R. (editoři),'' Encyclopedia of Geology. Volume 5.'' Elsevier, Amsterdam, s. 94-97</ref> [[Soubor:Camargue_fg03.jpg\|náhled\|Evapority v nádrži k výrobě soli, Aigues-Mortes, Francie]]

Evaporit: Porovnání verzí