Ioannes Pragensis
Připojil se dne 19. 5. 2007
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 392:
:::::Dobrý den, já si vůbec nejsem jistý, že Bořivoj založil první kostel v Čechách na Levém Hradci ani že přenesl koncem 9. stol. sídlo do Prahy. Také to považuji pouze za pravděpodobné, nikoli jisté. No a když se podíváte na mapu, tak si možná všimnete, že Uherské Hradiště, pravděpodobné hospodářské centrum Velké Moravy, neleží zase až tak daleko od slovenských hranic a vlastně ani od rakouských. Zřejmě jediný dodnes stojící velkomoravský kostel, kostel svaté Markéty Antiochijské, se dochoval na Slovensku u Kopčan, nějakých 40 km odtamtud - to zase není tak daleko, ne?--[[Wikipedista:Ioannes Pragensis|Ioannes Pragensis]] ([[Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis|diskuse]]) 5. 10. 2020, 09:14 (CEST)
:{{Re|77.92.197.66}} Dobrý den, dávám kolegovi {{{ping|Ioannes Pragensis}}} plně za pravdu; není-li informace jistá, je třeba ji tak v encyklopedii uvést. Zmiňujete, že „...všichni ti profesoři, doktoři, doktoři věd a kandidáti věd z oboru archeologie a historie...“ mají jiný názor, aniž byste jmenoval jedinou odbornou práci. Co Vám brání do článku doplnit, že „profesor XXX je v publikaci YYY přesvědčen, že Veligrad stál v místě dnešního ZZZ“ a uvést do příslušné subkapitoly jako zdroj příslušnou odbornou práci? (Omlouvám se, že vstupuji do cizí diskuse.) Zdraví--[[Wikipedista:Svenkaj|Svenkaj]] ([[Diskuse s wikipedistou:Svenkaj|diskuse]]) 5. 10. 2020, 11:02 (CEST)
: Dobrý den, pánové! Já věřím, že si třeba nejste jistý okolnostmi kolem Bořivoje, ovšem ty se běžně berou jako fakt. Je sice pravda, že k Velké Moravě po vypuzení Pribiny z Nitry Mojmírem I. patřilo i jihozápadní Slovensko a taktéž severní polovina Dolních Rakous. Ovšem i přední slovenští archeologové Ruttkay, Pieta a Štefanovičová přiznávají, že nikde bohaté hrobové vybavení svědčící o sídle mocné a bohaté nobility nemají, ani v Nitře. Situace jako na řece Moravě není ani na západní Moravě. Z archeologických nálezů vyplývá, že centry Velké Moravy byly Valy u Mikulčic dnes na moravské straně hranice, kde název ovšem neznáme, a Veligrad na soutoku Olšavy a Moravy, kteréžto místo je doloženo názvem později. Každá lokalita byla centrem vládnoucí elity v jiném obbobí, naznačuje to i změna charakteru lokalit ve stejném
|