Volarský dům: Porovnání verzí

Tento druh staveb přinesli na Šumavu kolonisté z &nbsp;[[Tyrolsko|Tyrolska]] nebo [[Štýrsko|Štýrska]] v&nbsp;16.&nbsp;století. Stavba, kde jsou všechny hospodářské prostory pod jednou střechou, bylybyla dobře přizpůsobenypřizpůsobena podmínkám šumavských zim. Počet dochovaných staveb tohoto typu se zav průběhu 20.&nbsp;století ve Volarech snížil z &nbsp;téměř dvou set na čtrnáct. Přitom ještě těsně po druhé světové válce byly Volary nejrozsáhlejším dochovaným sídlem v&nbsp;Evropě sestávajícím z&nbsp;[[Roubená stavba|roubených budov]].<ref name="Vokurka">{{Citace periodika

[[Soubor:Bruner-Dvorak, Rudolf - Volary (1900).jpg|náhled|vlevo|Ulice ve Volarech v&nbsp;roce&nbsp;1900, fotografie: [[Rudolf Bruner-Dvořák]].<br>Na snímku je patrná původní krytina střech z&nbsp;šindelů zatížených kameny.|alt=Na historické pohlednici je patrná původní krytina střech z&nbsp;šindelů zatížených kameny. Pavlač v 12. &nbsp;nadzemním podlaží je již zdobena zábradlím, které se začalo na volarských domech objevovat až v&nbsp;průběhu 19.&nbsp;století.]]

[[Soubor:Volary CO 1837.jpg|náhled|300x300pixelů|Volary na císařských otiscích map [[Stabilní katastr|stabilního katastru]]. Stav z&nbsp;roku&nbsp;1837. Dřevěné budovy jsou vyznačeny žlutou barvou, zděné budovy červenou.|alt=Detail centra Volar na císařských otiscích map stabilního katastru z &nbsp;roku 1837. Mapa zobrazuje stav před velkým požárem města v&nbsp;roce&nbsp;1863. Většina domů ve městě je postavena ze dřeva.]]

Na území Čech nezvyklý typ domu začali stavět protestantští horští dobytkáři, kteří přišli do Volar v &nbsp;16.&nbsp;století z&nbsp;[[Tyrolsko|Tyrolska]] nebo [[Štýrsko|Štýrska]]. Dne 7.&nbsp;dubna&nbsp;1506 bylo obyvatelům Volar [[Petr IV. z Rožmberka|Petrem z&nbsp;Rožmberka]] uděleno mimo jiné právo bezplatného získávání dřeva pro stavební účely i&nbsp;jako otopu.{{#tag:ref|Původní listina se nedochovala, opis se nalézá v &nbsp;[[Archiv Národního muzea|Archivu Národního muzea]] v &nbsp;Praze, Codex Rosenbegicus, rukopis č. &nbsp;555, list &nbsp;56. Český překlad uveden v &nbsp;knize ''Volary a Volarští''<ref>{{Citace monografie

}}</ref>|group="p"|name="Kubitschek"}} Toto právo později potvrdil i&nbsp;císař [[Rudolf II.|Rudolf&nbsp;II.]]{{#tag:ref|Původní listina v &nbsp;archivu Města Volar. Český překlad uveden v &nbsp;knize ''Volary a Volarští''<ref>Kubitschek, s. 156−157.</ref>|group="p"|name="Rudolf"}} a&nbsp;v&nbsp;roce&nbsp;1810 [[Josef II. ze Schwarzenbergu]].{{#tag:ref|Původní listina v &nbsp;archivu Města Volary. Pozemková kniha Nr. &nbsp;30, list &nbsp;1 až 6. Český překlad uveden v &nbsp;knize ''Volary a Volarští''<ref>Kubitschek, s. 160−166.</ref>|group="p"|name="lesní mír"}} Hospodářský rozkvět města, přes které vedla jedna z&nbsp;větví [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]] z&nbsp;[[Pasov]]a do [[Prachatice|Prachatic]], se projevil i&nbsp;ve výstavbě nových domů. V&nbsp;roce&nbsp;1653 jebylo ve Volarech uváděno 167&nbsp;roubených staveb.<ref name="Dibďák">{{Citace kvalifikační práce

Nejstarší datované domy jsou čp. &nbsp;70 (rok 1786) a čp. &nbsp;71 (rok 1794).<ref name=":0">{{Citace periodika

}}</ref> Největší koncentrace domů byla v &nbsp;části nazývané „Na Vajgaru“ (Am Weiger). Tato část města byla v &nbsp;průběhu let 1950–1960 zcela zničena.<ref>{{Citace elektronického periodika

Při požáru města dne 22. &nbsp;července 1863 bylo zničeno 62 &nbsp;domů, především na levém břehu [[Volarský potok|Volarského potoka]]. Rovněž byl poničen farní [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Volary)|kostel svaté Kateřiny Alexandrijské]]. Požár bylo údajně vidět až v &nbsp;[[Linec|Linci]]. Po této katastrofě nařídil písecký krajský úřad některá opatření:

Ta jsou zobrazena na Stavebním regulačním plánu, který vyhotovil ve dnech 28.–30. &nbsp;července 1863 zastupující královský krajský inženýr S. &nbsp;Wernak.{{#tag:ref|Plán se nachází ve Státním okresním archivu v &nbsp;Prachaticích, Archiv města Volary, karton &nbsp;74, sign. III 24/89. Reprodukce je otištěna v &nbsp;knize ''Volary a Volarští''<ref>Kubitschek, zadní předsádka</ref>|group="p"|name="regulační plán"}}

Po roce 1945 došlo k &nbsp;[[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]]. V&nbsp;té době se ve Volarech nacházelo 85&nbsp;roubených domů.<ref name="Dibďák" /> Jednalo se tehdy o nejrozsáhlejší dochovanou část města sestávající z &nbsp;roubených budov v &nbsp;Evropě.<ref name="Vokurka" /> Nově příchozí čeští obyvatelé z&nbsp;různých konců Československa a&nbsp;Slováci z&nbsp;[[Rumunsko|Rumunska]], kteří sem byli přesídleni, nenašli vztah k&nbsp;této architektuře a dávali přednost bydlení ve zděných domech. Domy chátraly. V&nbsp;padesátých letech 20.&nbsp;století byly některé dokonce prodány zájemcům jako palivové dříví.<ref>{{Citace periodika

}}</ref> V &nbsp;roce 2007 se ve Volarech nacházelo 18&nbsp;roubených domů.<ref name="Dibďák" /> V &nbsp;roce 2017 jebylo uváděno již jen 14 &nbsp;domů.<ref name="Vokurka" /> Žádný z &nbsp;domů není v &nbsp;původním stavu.<ref name="Vokurka" />

Tento typ horského domu je koncipován tak, aby umožňoval provoz hospodářství i&nbsp;v&nbsp;zimních měsících. Vše se tedy nachází pod jednou střechou. Dům je patrový, přízemí je zděné nebo dřevěné, horní patro pak dřevěné. Dům je krytý sedlovou střechou s &nbsp;malým sklonem, původně [[šindel]]ovou nebo prkennou střechou, zatíženou kameny.

[[Půdorys]] bývá nepravidelný. V &nbsp;přízemí se obvykle nacházejí: síň s &nbsp;ohništěm (Flur), světnice (Stube), kuchyně nebo [[černá kuchyně]], komora, stáj., stodola (Scheuer) případně další hospodářské místnosti. Některé domy mají také sklep. Dispozice byla obvykle třítraktová, kdy prostřední část byla průjezdná a nacházela se zde síň a [[mlat]] (Tenne). Na jedné straně průjezdu byly v &nbsp;přední části světnice a chlévy, na druhé straně [[Výměnek|vejminekvýměnek]]. Za nimi pak stodola. V &nbsp;patře byla na straně do ulice jedna nebo dvě světnice, ze kterých se vycházelo na [[pavlač]]. Ta spočívala na dřevěných [[Krakorec|krakorcích]] a byla krytá přesahem střechy. Od poloviny 19. &nbsp;století mívala zdobené zábradlí. Zbývající prostory patra sloužily jako stodola, seník nebo pro další hospodářské účely.<ref name="Mencl" /> Menší domy byly pouze dvoutraktové.

Soubor:Volary 50 floorplans cs.png|Volary dům čp. &nbsp;50, půdorysy. Příklad dispozice menšího domu s &nbsp;průjezdem po straně. Červeně: kamenné zdivo, hnědě: roubené stěny.|alt=Půdorys zobrazuje dispozici menšího domu. průjezdPrůjezd je po pravé straně domu, po levé straně se nachází za sebou světnice, komora, černá kuchyně a stáj. V &nbsp;patře je pavlač, světnice a seník. Zděné stěny mají černá kuchyně a stáj v &nbsp;přízemí, ostatní stěny jsou roubené.

Soubor:Volary No 42 floorplans cs.png|Volary dům čp. &nbsp;42, půdorysy; Příklad dispozice většího domu s &nbsp;průjezdem uprostřed. Červeně: kamenné zdivo, hnědě: roubené stěny.|alt=Půdorys zobrazuje dispozici většího domu s &nbsp;průjezdem uprostřed, kde jsou za sebou síň a mlat. Po levé straně průjezdu jsou světnice, komory a stodola., po pravé straně stáj a stodola. V &nbsp;patře jsou za pavlačí světnice a za nimi seník a další hospodářské prostory.

Některé domy mají kamenný sokl, jinde jsou prahové trámy položeny přímo na zem.<ref>Dibďák, s. 16</ref> Jen některé domy mají sklep z &nbsp;kamenného zdiva, ale jen pod malou částí obytných prostor.

Volarské domy jsou [[srub]]ové nebo polosrubové. Původně byly pouze ze dřeva. Jako ochrana před nebezpečím požáru byly později dřevěné stěny zevnitř nebo i zvenčí omítány. Dalším stupněm ochrany proti ohni bylo, že se stěny místností, kde se topilo (obvykle kuchyně a síň), a dále stěny chlévů stavěly z &nbsp;kamenného zdiva. V &nbsp;19. &nbsp;století pak přibývápřibývalo domů, které mají všechny stěny přízemní části zděné a pouze druhé podlaží bylo roubené.<ref>Dibďák, s. 20.</ref>

[[Roubená stavba|Roubené]] části jsou postaveny z &nbsp;tesaných ostře hraněných [[trám]]ů, kladených na sebe bez mezer. Jejich rozměry byly obvykle v &nbsp;poměru 5 &nbsp;: &nbsp;7 (šířka : výška), rozměrya pohybují se pohybují v &nbsp;rozmezí šířka 18–20 cm ×, výška 20–23 cm.<ref>Dibďák, s. 22</ref> Vzhledem k &nbsp;tomu, že rozměry domů byly velké a že trámy o délce 15–20 &nbsp;metrů nebylo možné získat, respektive by byly příliš drahé, nastavovaly se kratší trámy na tupo (na sraz). Nejčastěji se používalo dřevo [[smrk]]ové, méně dřevo [[borovice]] nebo [[modřín]]u.<ref>Dibďák, s. 46.</ref> Impregnace trámů se prováděla [[Vůl|volskou]] krví.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Na návětrné straně domu byly srubové stěny chráněny před povětrnostními vlivy vrstvou šindelů. Trámy na nárožích se spojovaly „[[Rybina (čep)|na rybinu]]“, v &nbsp;patře pak i jednoduchým přeplátováním, kdy bývají jednotlivé trámy zajištěny proti posunutí dřevěnými kolíky. Původně se při stavbě nepoužívaly kovové prvky. Je zajímavé, že tento typ staveb byl stabilní a domy se nezřítily ani když byly poškozené požárem.<ref>Dibďák, s. 17</ref>

Okenní a dveřní otvory byly prováděnyvytvářeny během vlastní stavby srubových stěn. Do těchto otvorů jsou vložena dvojitá [[Deštění|deštenádeštěná]] [[Okno|okna]]. Každé okenní křídlo má pak dvě nebo tři pole. [[Dveře]] byly jednoduché. Vstupní dveře byly obyčejně vloženy do [[vrata|vrat]]a vjezdu. Vrata byla bez [[Práh (dveře)|prahu]]. [[Zárubeň|Zárubně]] tvořily svislé trámy, nadpraží pak vodorovný trám, který navazoval na roubené stěny.<ref>Dibďák, s. 26–27</ref>

V &nbsp;hospodářských částech domu se ve štítových stěnách a někdy i v &nbsp;podélných stěnách nacházejí otvory velikosti přibližně 50 × 25 &nbsp;cm. Ty sloužily k &nbsp;ventilaci stodoly a seníků. Poté, co se změnil účel těchto částí domu z &nbsp;hospodářského na obytný, byly tyto otvory dodatečně osazeny okny.<ref>Dibďák, s. 21</ref>

Soubor:Volary, Česká 71 (0969upr).jpg|Ochrana stěn na návětrné straně vrstvou šindelů (dům čp.&nbsp;71). Na snímku je také patrné utěsnění mezery mezi štítovou zdí a&nbsp; střechou přiraženou krokví.

[[Strop]]y byly trámové s &nbsp;prkenným záklopem. Nad průjezdem středem domu býval strop vyšší. V &nbsp;obytných místnostech byla naopak výška místnosti kvůli úspoře vytápění snižována dalším stropem, kdy na trámky (takzvané „rákosníky“) byl pokládán prkenný záklop.<ref>Dibďák, s. 36</ref>

Volarské domy mají sedlové střechy o velmi malém sklonu (přibližně 23°). [[Krokev|Krokve]] jsou podpírány stojatou stolicí. Pro velkou délku krokví jsou mezi vrcholovou a okapní [[Vaznice|vaznici]] vloženy na každé straně ještě jedna nebo dvě mezilehlé vaznice. Sloupky vazby jsou někdy nahrazeny roubenými stěnami podkroví. Přesah střechy do stran byl až jeden metr, přesah střechy nad pavlačí byl až 1,5 &nbsp;metru. Krytina střech byla buď šindelová nebo prkenná.

U šindelových střech byly používány šindele bez drážky a bez upevnění hřebíky, volně položené na latě. Rozměry šindelů byly přibližně 50 × 10 × 1,5 centimetrů. Byly kladeny ve dvou vrstvách, poté byly překryty latěmi nebo kulatinou a zatíženy kameny. Prkenné střechy kryla prkna, silná 2,5–3 centimetrůcentimetry a široká 20–25 centimetrů. Prkna se kladla delší stranou ve směru spádu a to buď s &nbsp;přesahem 4–6 centimetrů, nebo na sraz, kdy spoje byly překryty latěmi o šířce 6–8 &nbsp;cm. Hřeben střechy byl pak zakryt dvěma podélnými prkny s &nbsp;přesahem. Některé střechy měly dřevěné okapy, jiné byly bez okapů.<ref>Dibďák, s. 27–29</ref> Oba tyto druhy krytiny byly náročné na údržbu, a proto byly během 20 .&nbsp;století nahrazeny modernějšími krytinami (plech, [[azbestocement]], [[Izolační lepenka|lepenka]], [[Betonová střešní taška|betonové tašky]]).<ref>Dibďák, s. 40</ref>

Volarské domy měly svá domovní jména. Ta odkazovala zpravidla na jméno stavitele domu, i když se později majitel změnil. Někdy odkazujeodkazují na křestní jméno, přezdívku nebo i jméno posměšné. Obyvatelé Volar používali často spíše jméno „po chalupě“ než své skutečné příjmení.<ref>Kubitschek, s. 123−144.</ref>

Přestože se do konce 20. &nbsp;století dochovalo jen několik domů volarského typu, byla severní část města vyhlášena nařízením vlády České republiky č. &nbsp;127/1995 &nbsp;Sb. ze dne 24. &nbsp;května 1995 [[Vesnická památková rezervace|vesnickou památkovou rezervací]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Soubor:Volary VPR 1837.jpg|Volary, stav podle katastru nemovitostí z &nbsp;roku 1837 (před požárem města). Dřevěné domy jsou vyznačeny žlutě, kamenné domy červeně.|alt=Volary, území vesnické památkové rezervace, stav podle katastru nemovitostí z &nbsp;roku 1837 (před požárem města). Dřevěné domy tvoří většinu zástavby města.

Soubor:Volary VPR 1951.jpg|Volary, stav v &nbsp;roce 1951.|alt=Volary, území vesnické památkové rezervace, stav v &nbsp;roce 1951 podle Státní mapy odvozené 1:5000. V &nbsp;centru města kolem náměstí je zástavba z &nbsp;třetí třetiny 19. &nbsp;století. Většina volarských domů na pravém břehu potoka ještě stojí včetně skupiny domů „Na Vajgaru“ („Am Weiger“)

Soubor:Volary VPR.jpg|Volary, stav v &nbsp;roce 2020. Žlutě jsou vyznačeny dochované domy volarského typu, oranžově domy, kde se dochovala pouze zděná část stavby.|alt=Volary, území vesnické památkové rezervace, stav v &nbsp;roce 2020. Ve středu města je stará zástavba nahrazena panelovou výstavbou z &nbsp;druhé poloviny 20. &nbsp;století. Z &nbsp;volarských domů zůstává zachovaných posledních 14 &nbsp;domů, u dalších dvou domů se zachovala pouze zděná část.

* Budějovická č.p. &nbsp;41, domovní jméno: „Zenz“ nebo „Steiner-Heml“, památka {{Památka|26930/3-3885}}

* Budějovická č.p. &nbsp;42, domovní jméno: „Gornd-Schnaider“, památka {{Památka|21116/3-3886}}

* Česká č.p. &nbsp;70, domovní jméno: „Luther“, památka {{Památka|17780/3-3889}}. V &nbsp;domě se nalézá na stropním trámu letopočet 1786.<ref name=":0" />

* Česká č.p. &nbsp;71, domovní jméno: „Schworz-Werdl“, v &nbsp;domě sídlí [[Volarské muzeum]], památka {{Památka|35637/3-3893}}. Letopočet na stropním trámu uvádí rok stavby 1794.<ref name=":0" />

*Česká č.p. &nbsp;96, domovní jméno: „Goudl-Häusl“, památka {{Památka|36943/3-3890}}

* Česká č.p. &nbsp;99, domovní jméno: „Ouwa Schmied“, památka {{Památka|53014/3-3895}}

* Česká č.p. &nbsp;102, domovní jméno: „Bouderer“, památka {{Památka|26015/3-3891}}

* Česká č.ev. &nbsp;10 (původně čp. 104), domovní jméno: „Weber-Fülp“, památka {{Památka|32784/3-3897}}

* K. V. Raise č.p. &nbsp;159, domovní jméno: „Zaunbaur“, památka {{Památka|26962/3-3898}}

* K. V. Raise č.ev. &nbsp;11 (dřive č.p. &nbsp;162), domovní jméno: „Koasser-Peter“, památka {{Památka|15978/3-3899}}

* K. V. Raise č.p. &nbsp;163, domovní jméno: „Spiagl-Hiasl“, památka {{Památka|47051/3-3900}}

* K. V. Raise č.p. &nbsp;164, domovní jméno: „Sixl-Werdl“, památka {{Památka|25697/3-3901}}

* Příčná č.p. &nbsp;67, domovní jméno: „Motz-Odum“ nebo „Khulwat-Binder“, památka {{Památka|35577/3-3888}}

* Soumarská č.p. &nbsp;55, domovní jméno: „Weber-Fülp“ nebo „Zaisl“, památka {{Památka|28484/3-3902}}

* K. V. Raise č.p. &nbsp;160, domovní jméno: „Woufai“, roubená část zbořena v &nbsp;letech 1965–1970, památka {{Památka|23067/3-3892}}, navrženo odnětí památkové ochrany

* K. V. Raise č.p. &nbsp;171, domovní jméno: „Schmasser-Fest“, památka {{Památka|15850/3-3887}}, zachovaly se pouze zděné obvodové stěny

Volary, Česká 70 (9).jpg|Česká č. p. &nbsp;70, jižní průčelí.

Volary, Česká 70 a 71 (7).jpg|Česká č. p. &nbsp;70 a 71, západní průčelí, pohled od jihozápadu.

Volary, Česká 70 a 71 (8).jpg|Česká č. p. &nbsp;70 a 71, západní průčelí, pohled od severozápadu.

Volary, Česká 96 (02).jpg|Česká č. p. &nbsp;96.

Volary, Česká 102 (24).jpg|Česká č. p. &nbsp;102.

Volary, K. V. Raise 159 (5).jpg|K. V. Raise č. p. &nbsp;159.

Volary, K. V. Raise 159 seník.jpg|Seník u domu č. p. &nbsp;159.

Většina domů v &nbsp;obci, žádný není památkově chráněn.

* Sklářská č. ev. &nbsp;76<ref name="Kosnar" />

Soubor:Dobrá (Stožec) 05b.jpg|Dobrá, dům čpč. p.&nbsp;10.|alt=Obrázek ukazuje dům volarského typu v &nbsp;obci Dobrá ve stavu v &nbsp;roce 2014. Přízemí je bíle omítnuto, patro má typickou pavlač s &nbsp;ozdobným zábradlím. Střecha má charakteristický tvar stanové střechy s &nbsp;malým sklonem, je ale již kryta moderní krytinou (eternit). Na hřebeni střechy v &nbsp;průčelí se nachází další charakteristický prvek šumavské venkovské architektury: malá věžička se zvonem.

Soubor:Zelezna Ruda volarsky dum-(2).jpg|Volarský dům v &nbsp;Železné Rudě na historické pohlednici.|alt=Historická pohlednice z &nbsp;první poloviny 20. &nbsp;století zobrazuje jediný dům volarského typu v &nbsp;Železné Rudě. Dům má částečně zděné přízemí, roubené stěny jsou chráněny před povětrnostními vlivy vrstvou šindelů. Střecha má ještě tradiční šindelovou krytinu, překrytou latěmi a zatíženou kameny. Před domem stojí roubená studna.