Antiglobalizační protesty v Praze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Dějiny Prahy; přidána Kategorie:Dějiny Prahy 21. století za použití HotCat
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
'''Antiglobalizační protesty v Praze''' proběhly koncem září roku [[2000]] v souvislosti s 55. zasedáním [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] (MMF) a [[Světová banka|Světové banky]], konaným v [[Praha|Praze]]. Protestující viděli v této akci symbol ekonomické [[globalizace]], rostoucí moci nadnárodního kapitálu, což považují za jeden z důvodů ekonomických problémů [[Třetí svět|třetího světa]], rozhodli se tedy narušit její průběh. Navázali tím na [[antiglobalizační protesty v Seattlu]], k nimž došlo v roce 1999. K organizátorům demonstrací patřila [[Iniciativa proti ekonomické globalizaci]] (INPEG), přicestovali také příslušníci [[Itálie|italské]] radikální organizace [[Ya Basta]]. Celkový počet účastníků protestů se odhadl na dvanáct tisíc osob, zadrženo bylo přes 900 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Anarchisté demonstrovali proti zásahu policie při MMF | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2000-12-10 | url = https://zpravy.idnes.cz/anarchiste-demonstrovali-proti-zasahu-policie-pri-mmf-p1b-/domaci.aspx?c=A001210_155947_praha_lin}}</ref>
 
Pokojné demonstrace proti politice MMF se v Praze konaly od 23. září, organizace Milostivé léto 2000 (Jubilee 2000) [[CEE Bankwatch Network]] svolala diskusní fórum ''Jiná zpráva'', věnující se hledání alternativ ke stávajícímu ekonomickému systému. K hlavním střetům došlo v úterý 26. září, kdy se skupina nejradikálnějších aktivistů pokusila zabránit zahájení summitu tím, že začala blokovat přístupové cesty do [[Kongresové centrum Praha|Kongresového centra]]. V ulicích [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehradu]] se objevily barikády, maskovaní účastníci protestů házeli [[Molotovův koktejl|Molotovovy koktejly]] a dlažební kostky, [[Policie České republiky]] použila k jejich rozehnání [[slzný plyn]] a [[vodní dělo|vodní děla]]. Došlo také k napadení novinářů a rozbíjení výloh obchodů v centru města. Zraněno bylo podle oficiální zprávy 64 policistů a 20 demonstrantů, k obětem na životech nedošlo. Zadrženo bylo okolo 900 osob, část z nich byla obviněna z útoku na veřejného činitele, zahraniční státní příslušníci byli vyhoštěni. Demonstranti později podali řadu stížností na policisty, kteří měli údajně na služebnách bít zadržené osoby, podezření se však potvrdilo pouze v jednom případě. Delegáti summitu se rozhodli v reakci na události své jednání oproti původnímu programu ukončit již 27. září, poslední antiglobalizační demonstrace, která měla již charakter [[happening]]u, se uskutečnila ve čtvrtek 28. září.
 
Režisér [[Martin Mareček]] natočil o tehdejších událostech a jejich společenském pozadí celovečerní dokumentární film ''[[Hry prachu]]''.