Felixstowe-Porte F.3: Porovnání verzí

V první fázi války chyběly Britskému letectvu vhodné létající čluny, proto začal Squadron Commander John Cyril Porte na základně Royal Naval Air Service ve Felixstowe vylepšovat americké létající čluny Curtiss H-4 Small America a H-12 Large America. Po sérii pokusů postavil zcela nový [[Trup letadla|trupu]], ke kterému přidal [[Křídlo letadla|křídla]] a ocasní plochy z H-4. [[Letoun]] dostal označení Felixstove F.1. Po zvětšení [[trup letadla|trupu]] a připojení křídel a ocasních ploch z H-12 vznikl Felixstowe F.2 u kterého byla objednána [[sériová výroba]] pod označením Felixstowe F.2A.

Po dokončení [[prototyp|prototypu]] F.2 vznikl pokusný prototyp se sériovým číslem N64 pod označením F.3, který měl mírně zvětšená křídla a trup. Výhodou oproti F.2 bylo, že mohl nést dvojnásobný náklad [[Letecká puma|pum]] na delší vzdálenost avšak neovládal se tak dobře a i výkon byl o něco nižší. Po zkouškách byl předán felixstowskému bojovému roji a následně byla objednána sériová výroba v počtu 263 kusů u [[Letecký výrobce|firem]] Dick, Kerr & Co. v [[Preston|Prestonu]], Phoenix Dynamo Manufacturing Co. v [[Bradford|Bradfordu]] a [[Short Brothers]] v [[Rochester|Rochesteru]]. Sériová výroba se však zpožďovala z nedostatku motorů pro sériové F.3 a objevila se i konstrukční vada na trupu, díky které docházelo k poškození a prosakování vody. Potřeba těchto letadel i ve středomoří vedla k výrobě letounů i na Maltě. Nakonec bylo vyrobeno celkem 183 letounů.

Prototyp F.3 byl poháněn dvěma [[řadový motor|řadovými]] [[Kapalinové chlazení spalovacích motorů|vodou chlazenými]] [[letecký motor|leteckými motory]] [[Sunbeam Cossack]] o výkonu 235 kW (330 [[Koňská síla|k]]). Sériově vyráběné stroje pak byly osazeny [[Vidlicový motor|vidlicovými]] vodou chlazenými [[Dvanáctiválcový vidlicový motor|dvanáctiválcovými]] motory [[Rolls-Royce Eagle]] VIII o výkonu 254 kW (345 [[Koňská síla|k]]).

Ke dni 31. 10. 1918 bylo ve stavu [[Royal Air Force|RAF]] 96 F.3. Většina operovala ze základen specializovaných na protiponorkové hlídkování. Používala je 234. [[Peruť (letecká jednotka)|squadrona]] RAF v Trescu, 238. v Cattewateru, 263. v Otrantu, 271. v Tarentu a 267. na Maltě. Šest strojů bylo přiděleno k britské flotile a sloužilo k hlídkování. Další stroje sloužili u sedmi cvičných rojů. Na některých letounech se zkoušelo posilování řízení a jednoduché zařízení pro automatické přistávání.