Wikipedie

Kašperské Hory: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Wexík (diskuse | příspěvky)
218 editací
Aktualizace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Částečné jazykové úpravy, odkazy, typografie, upravit
Řádek 1:
{{Upravit|sloh}}
{{Infobox - česká obec
| název = Kašperské Hory
Řádek 27 ⟶ 28:
| e-mail = urad@kasphory.cz
}}
'''Kašperské Hory''' ([[němčina{{Vjazyce2|de|něm.]] ''Bergreichenstein,'',}} dříve ''Reichenstein'', [[Staročeština|stč.]] ''Pergreichenssteinské Hory'') jsou [[město]] v [[Okres Klatovy|okrese Klatovy]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]. Část Kašperských Hor zasahuje do [[Chráněná krajinná oblast Šumava|CHKO Šumava]], jižně až jihovýchodně od města se nachází přírodní rezervace [[Nebe (přírodní rezervace)|Nebe]] a [[Amálino údolí]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
 
== Historie ==
Řádek 39 ⟶ 40:
O dolech se hovoří v pramenech jihlavského horního soudu z roku 1325, který řešil spory horních osad a měst, tedy i Reichensteinu (v listinách je uvedeno Reychstein). Na jihlavský soud se obrátil královský zástupce Reichensteinu pražský královský purkrabí [[Hynek Berka z Dubé (1348)|Hynek Berka z Dubé]].
 
V té době patřil k městu i nynější [[Rejštejn]] – ({{Cizojazyčně|de|Unterreichenstein}}, spojení trvalo až do 16. století (dnes je Rejštejn s 247 obyvateli třetím nejmenším měst v ČR - viz [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|seznam]]).
 
Jedinečným dokumentem existence a prosperity města je privilegium [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] z 29. září 1345 povyšující horní osadu na svobodné horní město současně s vydáním [[Městská heraldika|městského znaku]] a městskou pečetí. Městský znak je raně gotický trojhranný štít červené barvy, z jehož spodního okraje vyrůstá pravá horníkova paže v černém rukávu třímající ve vodorovné poloze zlatou rukojeť černého mlátku. Po stranách jsou vodorovně položena další dvě černá želízka. Znak vyjadřuje povolání obyvatel města. Je považován na nejstarší městský znak v Čechách, byl vydán dokonce o rok dříve než znak Starého Města Pražského. Znak získali kašperskohorští v roce 1345 jako ozbrojený sbor; byli povoláni do českého vojska na pomoc Janu Lucemburskému proti opevněným slezským městům a hradům. Ve vojsku fungovali díky své specializaci jako „ženijní jednotky“. V souvislosti s tažením proti městu [[Kamienna Góra|Landshut]] (dnes Kamienna Gora v Polsku) je v dokumentech, kronikách a literatuře opakovaně uváděno, že do králova vojska odešlo z Kašperských Hor 600 ozbrojených horníků, aniž bylo [[Rýžování zlata|rýžování]] a dolování v městě jakkoliv omezeno. Tato – pravděpodobně trochu nadsazená – informace v kronice [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneše Krabice z Weitmile]] ukazuje na velký rozsah báňských prací a velké osídlení (v té době více než 4 000 obyvatel). ''„...král se svými dvěma syny, Karlem a Janem, a panem Arnoštem, prvním pražským arcibiskupem, shromáždili veliké vojsko, vtrhli do země toho vévody'' [Bolka Svídnického] ''... Obrátili vojsko k Landshutu, pevnému městu téhož vévody, kteréžto ze všech stran oblehli a získali bez boje. Stalo se tak okolo svátku blahoslaveného sv. Jiří. Potom knížata uzavřela s oním knížetem příměří, ačkoliv mu způsobila mnoho škod, a vrátila se s radostí domů…“''. Pravdivost potvrzuje vzpomínané privilegium Jana Lucemburského. Kvůli oddanosti města zavazuje i své syny, že i oni městu musejí v budoucnu odpustit všechny daně s výjimkou daně ze soli.
Řádek 45 ⟶ 46:
Se zlatou konjunkturou do města proudili noví a noví horníci a tím pomáhali Janu Lucemburskému výrazně umořit jeho dluhy.
 
V roce 2015 -– ve výroční rok této události – byla na budově Muzea Šumavy odhalena pamětní deska Jana Lucemburského.
 
Také [[Karel IV.|Karel IV]]. svými zakladatelskými činy významně hospodářsky město Kašperské Hory pozdvihl: vedle založení strážního hradu [[Kašperk]] to byla Kašperskohorská větev [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]] (v délce 24 km a s převýšením 650 metrů).
 
V 15. stol.stolotí dolování upadaloupadlo rozvratemv důsledku [[HusitstvíHusitské války|husitskéhusitských revoluce,válek]]. horníciHorníci odcházeli na jiná ložiska a ti, kteří zůstali, splynuli s ostatním obyvatelstvem. Současně s útlumem dolů pravděpodobně nastává zvýšený příliv českého obyvatelstva, které hledá jiné zdroje obživy. V roce 1424 bylo údajně ale v provozu ještě 37 zlatodolů.
 
Dolování bylo obnoveno v letech 1528–1599, mincovně bylo odevzdáno 76 kg zlata a 3  289 kg stříbra. Město bohatlo, mohlo si dovolit stavět kamenné domy a financovat i umělecké objednávky.
 
Pro období 1536-15431536–1543 jsou v třeboňském archivu dochovány rožmberské účty a výkazy o odvodu zlata do mincovny, z nichž je zřejmé, že [[Rožmberkové]] měli právo výkupu zlata bez ohledu na skutečnost, že od roku 1538 byly Ferdinandem I. uděleny horní výsady pro kašperskohorské dolování na 10 let držiteli hradu Jiřímu z Lokšan. Jiří z Lokšan byl majitelem několika budov na náměstí v Kašperských Horách, především budovy dnešní radnice, pivovaru a sladovny a několika mlýnů za zlatou rudu.
 
V roce 1572 dosáhlo město polepšení svého znaku a roku 1584 byly Kašperské Hory privilegiem císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. povýšeny na královské horní město. Hrad Kašperk získalo město do dědičného vlastnictví v roce 1617.
Řádek 63 ⟶ 64:
Další kolonizační vlna (díky bohatým lesům) vedla k zakládání sklářských hutí.
 
V 18. a 19. stol.století seprobíhala těžilotěžbě jen občaspříležitostně, a duch hornického města pomalu vyprchával. V letech 1806–1806–1846 1846došlo k oživení došlo, během něhož byly vyraženy štoly František, Josef, Bedřich a Kristýna (zachovaly se do dnešní doly). Těžařem byl stát, bylokterý potřebase snažil zvýšit přísunupříjmy do habsburské pokladny. Zisk však žádný nebyl, stát v roce 1868 vyhlásil na prodej zlatodolů i rýžovišť veřejnou dražbu, ale kupec se ale nenašel. [[První světová válka]] a vydání s ní spojená vedla roku 1916 opět k obnovení těžebních prací. V roce 1918 se aktivity ujalo Kašperskohorské zlatodůlní těžařstvo a pracovalo s různým úspěchem do roku 1923.
 
Kašperské Hory se dokázaly s útlumem dolů hospodářsky dobře vypořádat. S bohatstvím lesů a jejich zpracováním souvisel kromě skláren, papírny na ruční papír i rozvoj truhlářského řemesla (v roce 1878 byla zřízena odborná dřevařská škola, zrušena roku 1927). Pokusy o zavedení sirkařské výroby nebyly úspěšné, stejně tak i zřízení státních úřadů (sídlo soudního okresu připomíná půvabná povídka [[Karel Klostermann|Karla Klostermanna]] ''Odysea soudního sluhy;'' Klostermannova rodina žila v Kašperských Horách, spisovatelův otec byl městským lékařem a členem rady města).
 
V 80.osmdesátých letech 19. století zavedl Angličan Henry J. Simlimk výrobu dřevěného drátu na okenní žaluzie, tenkterý byl vývozním artiklem ještě v době mezi světovými válkami. Továrna na výrobu brýlí (pozdější [[Nýrsko|Okula Nýrsko]], závod Kašperské Hory) vyráběla půl miliónu brýlí ročně, dnes je to rodinná továrna Medica Filter vyrábějící zdravotnické zboží. Městský pivovar založený roku 1551 byl přebudován na hotel, vaření piva bylo v roce 2016 částečně obnoveno. Ze skláren na území města, fungovala nejdéle – do 90. let 19. století – sklárna na tabulové sklo ve [[Podlesí (Kašperské Hory)|Vogelsangu]] (dnes Podlesí).
 
=== Spor o těžbu zlata ===
Řádek 165 ⟶ 166:
* Multifunkční sportovní hala
* Ski areál Kašperské Hory
 
=== Festivaly ===
* Filmové Kašperské Hory
Řádek 170 ⟶ 172:
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Kašperských Horách}}
[[Soubor:Kašperské Hory, kostel sv. Markéty (2013-08-15; 06).jpg|náhled|vlevo|upright|Děkanský kostel sv.svaté Markéty]]
 
* Arciděkanský [[Kostel svaté Markéty (Kašperské Hory)|kostel svaté Markéty]] byl postaven ve druhé polovině 14. století a od roku 1396 je doložen jako farní kostel svatého Leonharda. Roku 1796 byl povýšen na děkanský kostel. V&nbsp;roce 1883 byl přestavěn v&nbsp;novogotickém slohu a přibyla nová věž<ref>[http://www.sumavanet.cz/khory/fr.asp?tab=snet&id=840&burl=&pt=HS Arciděkanský kostel sv. Markéty]</ref>
* Hřbitovní [[Kostel svatého Mikuláše (Kašperské Hory)|kostel svatého Mikuláše]] na severozápadním konci obce v&nbsp;části zvané ''Svatá Anna''. Trojlodní kostel byl postaven na počátku 14. století a je tak nejstarším farním kostelem města<ref>[http://www.sumavanet.cz/khory/fr.asp?tab=snet&id=836&burl=&pt=HS Kostel sv. Mikuláše v&nbsp;Kašperských Horách]</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kašperské_Hory“