Vévoda orleánský: Porovnání verzí

'''Vévoda orléanský'''. Titul [[vévoda|vévody]] orleánského ( ''francouzsky Duc d´Orléans'') byl jedním z nejvýznamnějších [[šlechta|šlechtických]] titulů ve [[Francie|Francii]]. Používala ho královská dynastie [[Valois]] a [[Bourboni]]. Příslušel mladším synům francouzských [[král]]ů (většinou synům druhorozeným), ale nejednalo se o pevně dané pravidlo – někteří králové svým synům tento titul neudělovali. Nositelé titulu patřili k tzv. [[Princové královské krve|Princům královské krve]]. Jako příslušníci královské rodiny měli často silný politický vliv a patřili k nejbohatším šlechticům v zemi, jelikož [[léno|lénem]] udělené vévodství [[Orléans]] přinášelo značné zisky.

Titul vévody orleánského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda orléanký umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda orleánský (*[[1371]] - + [[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel (*[[1391]] - + [[1465]]) a následně i vnuk Ludvík (*1462 - + 1515), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul vévody orleánského a vévodství orléanské vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie|Francii]] ujal rod [[Bourboni|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Navarrský|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston Orléanský|Gaston]] se tedy stal rovněž vévodou orleánským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce [[1660]] titul vévody orleánského jeho synovec [[Filip I. Orleánský]] (mladší syn krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]]), který se stal zakladatelem dynastie [[Bourbon-Orléans]], v níž se titul vévody orleánského stal znovu titulem dědičným. Potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] žijí dodnes. Přestože je Francie [[republika|republikou]] a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] přídomek d´Orléans i v současné době a hlava rodu se nadále nazývá vévodou orleánským. Sami sebe pak vévodové orleánští stále považují za případné [[Dauphin|následníky trůnu]].

Přídomek d´Orléans ale v minulosti někdy používali i nemanželští synové vévodů orleánských, nejednalo se pak ale o [[vévoda|vévody]] – např. nemanželský syn [[Filip II. Orléanský|Filipa II. vévody orleánského]] užíval titul [[rytíř]] orléanský.

Potomci dvou orléanských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie [[Valois-Orléans]] a [[Bourbon-Orléans]].

'''Dynastie [[Valois]]'''

*Filip Orléanský (*1336 – +1375), vévoda od roku 1344. Mladší syn krále [[Filip VI. Francouzský|Filipa VI.]]

*[[Ferdinand Filip Orleánský]] (1810 – 1842)

*Filip (*1869 - +1926)

[[Dauphin]]

 

 

[[Kategorie: Vévodové]]

[[Kategorie: Dynastie Valois]]