Dalimilova kronika: Porovnání verzí

V úvodu autor uvádí ze všech pramenů, které používal, pouze pět kronik: kroniku boleslavskou, pražskou, břevnovskou, opatovickou a vyšehradskou (k tomu v textu ještě přidává kroniku moravskou a německou). Byla učiněna řada pokusů směřujících k identifikaci těchto pramenů, ale ne všechny jsou zcela jednoznačné. Předpokládá se, že pražská a břevnovská kronika jsou buď dva rukopisy [[Kosmova kronika|Kosmovy kroniky]], nebo označení dvou knih této kroniky. Opatovická kronika jsou nejspíš tzv. ''[[Letopisy hradišťsko-opatovické|Anály hradištsko-opatovické]]''. U vyšehradské kroniky (téměř určitě to není tzv. [[Kanovník vyšehradský]], kterého autor přímo neznal) existuje také domněnka, že by to mohly být anály vedené u vyšehradského kostela,<ref>Bláhová, 1977, s. 194</ref> Tomáš Edel upozornil, že vzhledem by to mohla být také [[Jarloch]]ova kronika, čemuž by napovídal fakt, že tzv. Dalimil si této kroniky nejméně vážil (Jarloch zastával proněmecké postoje).<ref>Edel, s. 135</ref> Prvně uvedená boleslavská kronika se Dalimilovi nejvíce líbila a také z ní nejvíce vycházel, což vedlo již [[Josef Dobrovský|Josefa Dobrovského]] ke konstatování, že se muselo jednat o Kosmovu kroniku, později se objevily názory, že se mohlo jednat o dnes neznámý opis Kosmovy kroniky s dodatky,<ref>Bláhová, s. 194</ref> Edel se domníval, že se spíše jednalo o falešnou autoritu, kterou se Dalimil snažil podpořit kontroverzní výroky.<ref>Edel, s. 137–138</ref> Moravská kronika nebyla identifikována a německá by mohla být rytířská báseň.