Savci: Porovnání verzí

*** [[vačice]] (Didelphimorphia)

*** [[vačíci]] (Paucituberculata)

** Nadřád: [[placentálové]] (Placentalia)

*** [[chudozubí]] (Xenarthra)

}}

'''Savci''' (Mammalia), dříve ''ssavci'', jsou [[třída (biologie)|třída]] [[obratlovci|obratlovců]], která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa [[Mládě|mláďat]] produktem modifikovaných kožních žláz, tedy [[kojení]] mláďat ([[Mléčná žláza|mléčné žlázy]] – {{Vjazyce|la}}'' mammae'' – odtud název ''Mammalia''). Dalším společným znakem celé skupiny je [[srst]] vyjma řádů [[kytovci]], [[luskouni]] a [[sirény]]; [[mládě|mláďata]] jmenovaných jsou však také osrstěná. Všichni savci jsou [[teplokrevnost|teplokrevní]]. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší [[fylogeneze|vývojové]] úrovně [[nervová soustava|nervové soustavy]]. Věda, která zkoumá savce, se nazývá [[mammalogie]] nebo také teriologie.

=== Kůže a srst ===

[[Kůže]] savců je dvouvrstevná a výrazně silnější než u většiny dalších obratlovců. Dělí se na škáru a pokožku. Pod škárou se usazuje vrstva [[Tuky|tuku]], která slouží k izolaci a jako zásobárna živin a vody. Jedinečným savčím výtvorem vyrůstajícím z kůže je [[srst]]. Skládá se ze tří typů chlupů. Podsadu tvoří jemnější, kratší a početnější vlníky a osiníky, třetím typem jsou delší a silnější pesíky. Hustota srsti se liší v závislosti na prostředí, v němž konkrétní savci žijí. K nejhustším patří srst [[Vydra říční|vydry říční]], která má až 50 tisíc chlupů na cm². Aby savci reagovali na sezónní změny teplot a vyvarovali se přehřátí či prochladnutí, vyměňují obvykle dvakrát do roka alespoň zčásti svou srst línáním. Srst se rovněž mění u mláďat během dospívání.<ref>Anděra 1997, s. 8-9.</ref>

 

== Taxonomie savců ==

|2={{klad

|popisek1=[[Eulipotyphla]]

|popisek2=[[Ferungulata]]

|2={{klad