Bolevecké rybníky: Porovnání verzí

'''Bolevecké rybníky''' aneb '''Bolevecká rybniční soustava''' je rozsáhlý ekosystém deseti [[rybník]]ů v nivě [[Bolevecký potok|Boleveckého potoka]] a jeho drobných přítoků na severním okraji [[Plzeň|Plzně]]. Většina rybníků spadá do plzeňského katastrálního území [[Bolevec]], pouze rybník [[Strženka]] leží těsně za hranicí města, na území obce [[Chotíkov]].

Plán založit nedaleko vsi [[Bolevec|Volevec]] (dnešní Bolevec) soustavu rybníků vznikl ve městě Plzni již v polovině [[15. století]].<ref name=":0" /> Rybniční hospodářství totiž patřilokvůli vzvýšené tehdejšíchpoptávce dobáchpo spolurybách s pivovarnictvím k nejvýnosnějšímu podnikání. Město koupilo 17. dubna<!-- v Bolevec a okolí je na straně 221 uvedeno 30. dubna -->coby [[1460]] se souhlasem krále [[Jiří zPostní Poděbradjídlo|Jiříhopostním z Poděbradpokrmu]] vespatřilo Volevecv odtehdejších kapitulydobách sv. Apolináře za 200 kop pražských grošů a každoročních 20 kop úroků. 20. března následujícího roku koupilo město Plzeň od paní Machny Hynkové a jejich synů pole a louky a začalospolu s budováním největšího rybníka – [[Velký BoleveckýVýroba rybníkpiva|Velkého Boleveckéhopivovarnictvím]]. Jehok vodynejvýnosnějším zaplavilyodvětvím polepodnikání.<ref aname=":0" louky/> dalšíchJe boleveckých sedlákůzajímavé, kteříže žádalitaké náhradu.autor Městonejstarší jimčeské 24.odborné prosincepublikace 1461o přiznalo[[rybníkářství]] pozemky(z na svahu dnešní Mikulky a kromě jiných výhod i právo naroku [[odúmrť1547]],) tj.je možnostplzeňský odkázatrodák statek[[Jan komukolivDubravius]].

Na konci [[19. století]] zažalovala Plzeň společnost Dolové a průmyslové závody v [[Třemošná|Třemošné]] (dříve společnost [[Johann David Starck|J. D. Starcka]]). Důvodem bylo znečišťování rybníků Velkého, Seneckého a Košináře důlními vodami z opuštěných dolů. V půlce října [[1901]] došlo k odběru vzorků a posouzení přítomnosti [[Živočichové|živočichů]]. Spor se vyřešil až v roce [[1913]] vyplacením odškodného plzeňské obci.

V sobotu 17. července [[1965]] se nad Plzní prohnala průtrž mračen, při které podle záznamů v meteorologické stanici v [[Arboretum Sofronka|arboretu Sofronka]] napršelo během 3 hodin přibližně 120&nbsp;mm srážek, celkem za tento den bylo naměřeno 146&nbsp;mm, což je nejvyšší denní srážkový úhrn dosud zaznamenaný v této oblasti. Voda vytékající z Třemošenského rybníka podemlela a odplavila z poloviny šířky [[Silnice I/27|silnici I/27]] vedoucí po hrázi, takže funkční zůstal pouze jeden jízdní pruh. Zároveň podemlela násep [[Železniční trať Plzeň–Žatec|železniční tratě č. 160]] z Plzně do [[Žatec|Žatce]] natolik, že způsobila několikadenní výluku.

Soustava rybníků leží v povodí 6,5&nbsp;km dlouhého [[Bolevecký potok|Boleveckého potoka]], levostranného přítoku [[Berounka|Berounky]], do které ústí přibližně 700&nbsp;m od hráze Velkého Boleveckého rybníka. RozkládajíRybníky sebyly původněvybudovány v protáhlém údolí původně s [[mokřad]]y a [[rašeliniště|rašeliništi]], v nadmořské výšce 310–355&nbsp;m na severním okraji [[Plzeňská kotlina|Plzeňské kotliny]] na jihovýchodním úbočí vrchu [[Krkavec (Plaská pahorkatina)|Krkavce]]. Reliéf mírně zvlněné pahorkatiny s relativním převýšením 210&nbsp;m vytváří předpoklad k tepelným inverzím a místnímu zvyšování či snižování teploty. To se projevuje v zimním období vyšší sněhovou pokrývkou na svazích Krkavce a v létě výraznějším prohříváním rybníků a jejich pláží.

Od svého vzniku byly rybníky využívány prozejména chovk chovu ryb, od počátku [[20. století]] rosteovšem rostl zájem o rekreační koupání, zatímco rybníkaření ustupovalo do pozadí.<ref name=":0" /> V současnosti tak rekreační a krajinářská funkce zcela převládly nad hospodářským využitím,. ostatněRybníky jsou ostatně od roku [[1981]] určeny k rozvoji vodní rekreace. Vlastníkem celé soustavy s výjimkou rybníka Strženka je město Plzeň. Jakost vody sleduje průběžně Městská [[Hygiena|hygienická stanice]], bylo vypracováno také několik specializovaných studií. Voda je vhodná pro koupání.

V okolí rybníků procházejí turistické trasy – žlutá trasa z [[Bílá Hora (Plzeň)|Bílé Hory]] přes Košinář a Senecký rybník do [[Třemošná|Třemošné]], zelená z Bílé Hory okolo severního ramena Velkého Boleveckého rybníka na [[Košutka|Košutku]] a dále okolo Šídlováku a Kameňáku až na vrchol [[Krkavec (Plaská pahorkatina)|Krkavce]] a na stejné místo míří i červená trasa z [[Košutka|Košutky]] okolo Strženky.

== ReferenceLiteratura ==