Hrázděná stavba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m zpřesnění u sv. Václava v Žatci |
oprava wikifikace, úprava značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
== Hrázděné kostely ==
[[Soubor:Zatec CZ kostel sv Vaclava 01.JPG|náhled|Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v [[Žatec|Žatci]]]]
Oblast [[hrázděný kostel|hrázděných kostelů]] se táhne [[Evropa|Evropou]] od [[Nizozemsko|Nizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na synodě v [[
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]]–[[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby, a to v
| příjmení1 = Holodňák
| jméno1 = Petr
Řádek 46:
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | odkaz na autora = | rok = 2004 | titul = Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1210-9401.
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
| |||